Alergie – typy, příčiny, příznaky a léčba

Co je to alergie

„Alergie je patologická neboli nepřiměřená reakce imunitního systému na jisté cizorodé látky, které se běžně vyskytují v okolí – tzv. alergeny. Lidské tělo má proti choroboplodným zárodkům vlastní, komplexní a velmi účinnou obranu, a to imunitní systém. I ten je však náchylný k poruchám, které se pak mohou projevit právě nějakou formou alergie,“ vysvětluje MUDr. Július Gelžinský, Ph.D., praktický lékař pro dospělé z EUC Kliniky Plzeň.

Imunitní systém v takový moment funguje nadměrně aktivně, výsledkem čehož jsou různé přehnané reakce obrannými mechanismy na neškodné podněty. Všechny alergie tak spadají do skupiny imunitních reakcí. Mezi alergiemi se pak nejčastěji vyskytují reakce časného a pozdního typu.

Typy alergických reakcí a jejich příznaky

Odborníci rozlišují 4 typy alergických reakcí:

• Imunopatologická reakce I. typu – alergická reakce časného typu,
• imunopatologická reakce II. typu – alergická reakce cytotoxického typu,
• imunopatologická reakce III. typu – alergická reakce imunokomplexového typu,
• imunopatologická reakce IV. typu – alergická reakce pozdního typu.

Alergická reakce časného typu (I. typu)

Jde o nejčastější typ alergie. Přehnaná reakce imunitního systému po setkání s alergenem se dostaví během sekund, až minut, přičemž první kontakt s ním, takzvaná senzibilizace, probíhá bez příznaků.

U tohoto typu alergie se vytvářejí tzv. protilátky třídy IgE a mohou ji mimo jiné vyvolat některé pyly, léky, srst domácích zvířat, potraviny či hmyzí jedy. Do krevního oběhu se při opětovném setkání s alergenem uvolňuje histamin, látka vyvolávající typické projevy alergie jako jsou svědění, zarudnutí kůže, vyrážka, rýma, kýchání, zánět spojivek, otoky tkání nebo trávicí potíže.

V nejhorším případě se pak reakce může projevit jako anafylaktický šok, kdy dochází k výraznému a život ohrožujícímu poklesu krevního tlaku a otoku dýchacích cest znemožňujícímu dýchání.

Dědičný sklon k alergii časného typu se označuje jako atopie, kde je navíc zvýšené riziko vyvinutí astma či atopického ekzému.

Alergická reakce pozdního typu (IV. typu)

Zde se příznaky objeví až po jisté době od opětovného kontaktu s alergenem, zpravidla 12 až 72 hodin. První kontakt s alergenem je tak bez příznaků a na počátku zánětlivé reakce zde stojí tzv. T-lymfocyty. Tento typ reakce se pak může projevit např. jako alergická kontaktní dermatitida, reakce na některá léčiva či nepřijetí transplantátu.

Imunopatologické reakce II. a III. typu se nevyskytují tak často, proto si je popíšeme jen krátce.

• Alergická reakce cytotoxického typu (II. typu) – vyskytuje se vzácněji a příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek nebo krevních destiček.

• Alergická reakce imunokomplexového typu (III. typu) – vyznačuje se tvorbou protilátek, které při kontaktu s alergenem rychle vytvářejí imunokomplexy neboli shluky protilátek navázaných na antigeny. Imunokomplexy se pak mohou v některých orgánech vysrážet a vyvolají zánět. Pokud člověk alergen vdechne, sraženiny se vytvářejí v plicních sklípcích a vyvolávají tzv. exogenní alergickou alveolitidu. Postiženy jsou nejčastěji ledviny, klouby, cévní systém a plíce.

Foto: Freepik.com

Nejčastější alergie a alergeny

• Alergie na pyl neboli inhalační alergeny – pylové alergie se vyskytují zejména na jaře a v létě, kdy rostliny kvetou a pyl se přenáší ve vzduchu. Může jít např. o pyly trávy, obilí, keřů či stromů. Pyly květin (kromě pampelišek) alergie zpravidla nezpůsobují.

• Alergie na roztoče a prach – roztoči se vyskytují zejména v matracích, prostěradlech, kobercích a závěsech. Daří se jim hlavně ve vlhkém nevětraném prostředí.

• Alergie na plísně – také jim vyhovuje vlhko a nevětrání, bývají např. pod obklady, za skříněmi, v potravinách i na stěnách.

• Alergie na srst a zvířata – nejčastěji to bývají psi, kočky, ale též králíci, koně a exotičtí ptáci. Alergenem pak může být jejich srst, kůže či sliny. Velký podíl alergenů se nachází v kočičích slinách, častým spouštěčem je i hmyzí bodnutí (včelí, vosí, vzácněji např. komáří).

• Potravinová alergie – existují specifické potraviny, jejichž složky mohou vyvolat alergickou reakci, nejčastěji to bývá mléko a mléčné výrobky, arašídy, ryby, mořské plody, lepek, pšenice, celer, sója či vejce.

• Alergie na antibiotika a léky – alergie mohou způsobit jakékoliv léky, nejčastěji však antibiotika, dále barbituráty a lokální anestetika.

Konkrétní druhy alergií se pak dělí na sezónní a celoroční neboli chronické.

Celoroční alergie a jejich příznaky

Alergická rýma

Jde o jednu z nejfrekventovanějších alergií, kdy pacient trpí rýmou chronicky nebo se mu neustále vrací. V praxi bývá obtížné určit spouštěcí faktor – nejjednodušší je to u sezónní rýmy v případě, že jde o reakci na vdechnutý pyl. Vliv ale mohou mít např. i výfukové zplodiny atp. Mezi typické příznaky alergické rýmy patří:

• Otoky nosní sliznice,
• opakované kýchání,
• čirý vodnatý výtok z nosu,
• objevuje se často v průběhu celého roku.

Alergické astma

Vzniká v dýchacích cestách. Imunitní buňky reagují na pyl, prach, zvířecí srst a další alergeny, které pronikají do organismu při dýchání a v kombinaci s jinými spouštěcími vlivy může dojít k astmatickému záchvatu. Příčinou vzniku průduškového astmatu může být např. znečištěné ovzduší. Mezi příznaky zde mohou patřit:

• Dušnost a ztížený dech,
• suchý dráždivý chronický kašel,
• hvízdavé dýchání,
• otok sliznic dýchacích cest a tvorba hustého hlenu.

Foto: Freepik.com

Potravinové alergie

Vyvolávajícím alergenem bývají některé potraviny a nevhodné složky potravy jako barviva a konzervanty. Teoretickým spouštěčem alergie tak může být celá řada potravin.

Alergie na lepek

Alergie na lepek je typickou potravinovou alergií, která se projevuje krátce po požití lepku. Ale pozor – nejde o celiakii, tedy autoimunitní reakci s poškozením sliznice tenkého střeva, nýbrž o přehnanou reakci imunitního systému na alergen. S touto alergií souvisí též alergie na pšenici, jelikož lepek tvoří až 80 % bílkovin v ní obsažených. Příznaky alergie na lepek jsou rozmanité – od otoků, vyrážek a trávicích obtíží až po anafylaktický šok.

Další časté alergie na potraviny jsou např.:

• alergie na laktózu (mléko a mléčné výrobky),
• alergie na sóju,
• alergie na ryby a korýše,
• alergie na ovoce (např. jahody či meloun),
• alergie na kořenovou zeleninu,
• alergie na ořechy (např. arašídy).

Příznaky potravinové alergie pak mohou být:

• kožní reakce (atopický ekzém, kopřivky, otoky),
• reakce dýchacích cest (např. rýma),
• reakce zažívacího systému (zvracení, průjem, bolesti břicha).

Tzv. profesionální alergie se pak mohou projevit jako alergická rýma, astma, ekzémy a další kožní projevy po expozici mouce, obilí či dřevěnému prachu.

Sezónní alergie a jejich příznaky

Alergie na pyl

Pylová alergie se projevuje především alergickou rýmou a zánětem spojivek. Nejčastější je sezónní alergická rýma označovaná jako senná rýma. Mezi hlavní příznaky sezónní pylové rýmy patří:

• četné kýchání,
• otok nosní sliznice a pocit ucpaného nosu,
• rýma a svědění nosu,
• často následuje alergický zánět spojivek.

Kopřivka a otoky

Alergická kopřivka je krátkodobé zarudnutí kůže s tvorbou pupínků. Může být provázena otoky, které postihují kůži i sliznici. Kromě alergenů jako léky, potraviny a pyly ji může způsobit dokonce i stres, teplo, chlad (tj. alergie na chlad neboli chladová kopřivka) či jiná onemocnění imunitního systému. Mezi časté či méně časté sezónní alergie tohoto typu např. patří:

• alergie na slunce – sluneční alergie se obvykle projeví hodiny až dny po vystavení UVA a UVB záření, mívá podobu vyrážky, začervenání pokožky, krupičky, někdy až mokvajících puchýřů, zpravidla ji doprovází silné svědění či pálení a v některých případech se mohou objevit i hematologické léze,
• alergie na alkohol – může mít řadu projevů až po ztrátu vědomí, souvisí s ní i alergie na obiloviny, intolerance histaminu, siřičitanů a jiných látek v alkoholu,
• alergie na vodu – extrémně vzácná akvagenní kopřivka se může projevit alergickou reakcí po styku s jakoukoliv formou vody.

Foto: Freepik.com

Příčiny vzniku alergie

Od prvních příznaků alergie do stanovení diagnózy často uplynou i roky. Alergie se zkrátka může vyvinout u kohokoliv, a to i po dlouhodobém kontaktu s alergenem, na nějž imunitní systém do té doby nereagoval.

Je pravděpodobné, že u alergií hraje významnou roli genetická predispozice. K rostoucímu výskytu alergií navíc zřejmě přispívá i vývoj civilizace, kdy je důsledkem vyšší sterility životního prostředí imunitní systém dětí méně vystaven podnětům, tedy není dostatečně "zaměstnán” a reaguje i na neškodné podněty.

Pokud se první alergické sklony projeví u velmi malého dítěte (např. atopická dermatitida či seboroická dermatitida u kojenců), je zde mnohem vyšší riziko vzniku alergie v budoucnu. Obzvláště rizikové je u dětí mimo jiné např. pasivní kouření.

Jak poznat alergii a jak se jí zbavit?

K diagnostice alergií se využívá hlavně vyšetření krve a kožní testy. Někdy je též alergen podáván lékaři perorálně např. při testování alergie na léky.

Léčba alergií se zakládá na jistých principech – vyhýbání se alergenům, preventivních opatřeních (viz níže), dále speciálních lécích a specifické alergenové imunoterapii (SAIT).

Jako záchranná síť léčiv slouží antihistaminika, která mírní příznaky všech alergií. Může se jednat se o různé masti a gely, které mírní lokální projevy alergie (svědění, zarudnutí…) nebo o léky na alergii ve formě tablet, kapek či sirupů. Aktuálně jsou k dispozici 3 generace antihistaminik.

• antihistaminika 1. generace – protože jsou vysoce sedativní, používají se na speciální indikace jen na doporučení lékaře – bisulepin (dithiaden), případně lokálně, např. ve formě gelu – dimetinden (fenistil)
• antihistaminika 2. generace – na rozdíl od 1. generace způsobují ospalost mnohem méně a v současné době jsou nejčastěji používány. Patří sem cetirizin, loratadin či bilastin
• léčiva 3. generace – nejmodernější léčiva s nejsilnějším tlumením a nejnižším vedlejším účinkem způsobující ospalost, vznikly zdokonalením léků 2. generace –desloratadin a levocetirizin

Jak se v současnosti lze zbavit alergie? Čím dál častěji využívaná metoda je již zmíněná imunoterapie. Lékař pacientovi pravidelně podává injekce s obsahem alergenu a porci postupně zvyšuje. Díky tomu roste množství protilátek v těle a vysoká citlivost na alergen se pomalu vytrácí.

Foto: Freepik.com

Prevence pro alergiky

Nejúčinnější prevencí je vyhýbat se alergenům zcela, což ovšem ne vždy lze. V boji s alergií na prach či roztoče jsou tedy vhodné nanovlákenné lůžkoviny i čističky vzduchu, případně odstranění závěsů a koberců.

Při alergii na plísně je dobré často větrat a udržovat vlhkost v normě. Pomůže např. vlhkoměr či odvlhčovač vzduchu. Na pylové alergie pomáhá ochrana očí brýlemi. Taky se doporučuje častější mytí rukou a vlasů, v nichž se pyl snadno uchytí. Vyplatí se též výměna oblečení po příchodu domů.

Pokud se u vás či vašich dětí objeví alergická reakce, je vhodné podstoupit komplexní alergologické vyšetření pro určení vyvolávajícího alergenu, léčby a režimových opatření.

Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Lékaři a ordinace EUC

Zdroje:

• cpzp.cz
• nzip.cz
• wikiskripta.eu
• bez-alergie.cz

Často kladené otázky