Bércové vředy – příčiny, příznaky, léčba a prevence

11. října 2023

Bércové vředy – příčiny, příznaky, léčba a prevence

Bércový vřed patří mezi nejčastější chronické rány. Jde o poškození kůže, které může zasahovat do různé hloubky podkožních tkání. Objevuje se v oblasti bérce, tedy mezi kotníkem a kolenem, a trpí jím až 3 % lidí ve věku nad 65 let. Jaké typy bércových vředů existují, jaké jsou hlavní příčiny vzniku, jak se toto onemocnění projevuje, jak se léčí a jaké jsou možnosti prevence?

Bércový vřed a příčiny vzniku

Bércový vřed (lat. ulcus cruris) je ztráta kožní substance zasahující různě hluboko do podkožních tkání. Jedná se o typ chronické a dlouhodobé otevřené rány se sklonem k recidivě a s dobou hojení delší než 6 týdnů. Riziko výskytu bércových vředů se zvyšuje s věkem a častěji jsou jimi postiženy ženy.

Jak již padlo v úvodu, oblast bérce (odtud název onemocnění) se nachází mezi kolenním a hlezenním kloubem, tedy mezi kolenem a kotníkem. Při bércovém vředu dochází k rozkladu tkáně, v krajním případě může dojít až k jejímu odumření (nekróza).

Příčinou vzniku tohoto kožního defektu jsou závažné trofické změny tkáně poškozené předchozím onemocněním, nejčastěji pak žilního nebo tepenného systému v rámci oběhové soustavy. Bezprostřední příčinou vzniku vředů pak bývá drobné kožní poranění nebo infekce,“ říká Lucie Draková, sestra specialistka z EUC Kliniky Plzeň.

 

Příznaky a typy bércových vředů

Bércový vřed se často objevuje na vnitřní straně kotníku, ale též na jiné části bérce, někdy dokonce po celém jeho obvodu. Začínající bércové vředy se projevují zhoršením kvality kůže, zarudnutím a jejím postupným ztenčováním na postiženém místě. Kůže zde může být suchá a pokrytá svědivým ekzémem.

 

Jak vypadají bércové vředy?

Již vzniklý defekt je obvykle jasně ohraničený s rovnými okraji. Vředy bývají rozsáhlé, secernující, většinou mělké a s povleklou spodinou. Často je doprovází velký otok a další kožní změny. Okolí vředu může vykazovat známky žilní nedostatečnosti jako hromadění pigmentu či ztrátu ochlupení. Častým příznakem bércového vředu je také bolest.

 

Bércové vředy: vznik

Jak již bylo zmíněno výše, bércové vředy se často vyvinou z malého poranění, škrábnutí nebo oděrky, která se dlouho nehojí. Pokud se do rány dostane infekce, začne silně zapáchat. Níže uvádíme 2 základní typy bércových vředů a jejich charakteristiku.

  • Žilní vředy (venózní ulcerace) – tento typ se vyskytuje v cca 85 % případů. Příčinou je zde chronická žilní nedostatečnost, kvůli níž dochází v dolních končetinách k hromadění krve. Její průtok se zpomaluje a z přeplněných žil pak krev prosakuje do podkožních tkání. Následkem tohoto stavu se objevují otoky, kůže je zarudlá a ztenčuje se. Pokožka se též značně vysušuje a tvoří se na ní šupinky. Tyto bércové vředy jsou zpravidla mělké a mokvají.
  • Tepenné vředy (arteriální ulcerace) – vznikají jako následek onemocnění arteriálního systému dolních končetin, při němž dochází k částečnému, až úplnému uzavření tepny. Tento typ se vyvíjí postupně, nejdříve se objeví zarudnutí pokožky, posléze nehojící se strup a následně samotný vřed. Arteriální vředy se vyskytují hlavně u starších osob a pacientů s vysokým krevním tlakem, nejčastěji na prstech či patě. Jsou hluboké, mají výrazné okraje a často je překrývá pevná nekrotická tkáň.

Foto: Freepik.com

Rizikové faktory pro vznik bércových vředů:

  • věk (pravděpodobnost vzniku roste s věkem)
  • pohlaví (častěji jsou ohroženy ženy)
  • užívání hormonální antikoncepce a těhotenství
  • dědičná dispozice pro vznik křečových žil a poruch žilního systému
  • kouření a obezita
  • zaměstnání s přemírou sezení či stání
  • žilní nedostatečnost – postihuje cca 50 % dospělých v západní civilizaci a souvisí hlavně s životním stylem s nedostatkem pohybu

 

Bércové vředy a léčba

Léčbu bércových vředů je vždy třeba konzultovat s lékařem. Ačkoliv hojení zde může maximálně ovlivnit pacient změnou životního stylu, neobejde se bez lékaře. Ten určí přesnou příčinu vzniku, a tím pádem může léčit samotnou ránu i hlubší příčinu bércového vředu (žilní či tepenné onemocnění).

Bércové vředy spadají do kategorie chronických ran, vyžadují dlouhodobou léčbu a často u nich dochází k recidivě. Stojí-li za vznikem onemocnění nedostatečný odtok krve v noze, je základem léčby tomuto předcházet fyzickou aktivitou (chůze, jízda na kole atp.) a zdravou životosprávou.

Foto: Freepik.com

Základem léčby bércových vředů žilního původu je správně provedená kompresivní terapie elastickou bandáží či kompresními punčochami za účelem odstranění městnání krve v dolních končetinách a přetlaku v povrchovém žilním systému. V některých případech se přistupuje k chirurgickému zákroku pro odstranění křečových žil,“ vysvětluje Lucie Draková.

Jak léčit bércové vředy?

  • Systémová léčba se odvíjí od příčiny vzniku vředů, přidružených onemocnění a celkového stavu pacienta (stav výživy a imunitního systému, přítomnost bolesti, kvalita spánku, psychické vlivy ad.).
  • Místní léčba spočívá ve vhodném krytí, které napomáhá hojení vlhkých ran. Cílem je zhojit ránu tak, aby nebyla infikovaná a nerostla. Využívá se zde terapie vlhkého hojení rány. Speciální vlhké krytí na bércové vředy udrží příznivé vlhké mikroklima, zabrání šíření infekce a podpoří granulaci a epitelizaci rány. Menší rány pak může pacient převazovat doma a díky komfortnímu krytí lze zachovat kvalitu života, např. při pohybu či sprchování.
  • Fyzikální léčba spočívá v kompresivní terapii elastickou bandáží či kompresními punčochami. Kromě toho lze použít též přístroje střídající přetlak a podtlak, pozitivně působí i masáž okolí rány či léčba biostimulační lampou.

 

Stříbro na bércové vředy

TIP: Jako speciální krytí pro vlhké hojení rány se využívají i produkty s obsahem stříbra. Dále se předepisují např. léky s protizánětlivým účinkem, v případě onemocnění žil venofarmaka a při bércových vředech tepenného původu léky zlepšující prokrvení.

 

Hojení a ošetřování bércových vředů

Hojení probíhá ve 3 fázích:

  • čisticí fáze – odstranění nekrózy a čištění spodiny rány
  • granulační fáze – rána se chrání před zanesením infekce
  • epitelizační fáze – podpora hojení a udržení vlhkého prostředí

 

Bércové vředy a prevence

Mnohé faktory zvyšující pravděpodobnost vzniku vředů nelze ovlivnit, existují však preventivní postupy, které toto riziko značně snižují. Základem je pravidelný pohyb, přiměřená hmotnost, vyvážená strava, dostatečný pitný režim a nekuřáctví. Dále pozitivně přispívá omezení dlouhého sezení i stání. Správnou funkci oběhového systému lze podpořit i podkládáním nohou během spánku (aby byly výš než srdce). Rizikovým skupinám pacientů se doporučují též elastické či kompresní punčochy, které zabrání otokům a podpoří funkci žil.

Foto: Freepik.com

 

Bércový vřed v kostce

Bércový vřed je označení pro chronickou a dlouhodobou otevřenou ránu v oblasti bérce. Lze jej definovat jako defekt kůže, který je charakteristický rozkladem tkáně a jejím odumíráním, tedy nekrózou. Příčinou jsou nejčastěji žilní, případně tepenné či smíšené potíže. Některé rizikové faktory nelze zcela ovlivnit, dodržováním preventivních postupů (viz výše) je však možné pravděpodobnost vzniku vředů značně snížit. Léčba je náročná, dlouhodobá a vyžaduje aktivní, trpělivý a kázní provázený přístup pacienta. Vždy však patří do rukou lékaře, který určí přesnou příčinu vzniku, díky čemuž následně léčí samotnou ránu i hlubší příčinu onemocnění.

Obrátit se můžete také na odborníky z Center hojení chronických ran na příslušné EUC Klinice.

Centra hojení chronických ran

 

Často kladené otázky

Bércový vřed je označení pro chronickou a dlouhodobou otevřenou ránu v oblasti bérce. Lze jej definovat jako defekt kůže s rozkladem tkáně a jejím odumíráním. Příčinou jsou nejčastěji žilní, případně tepenné či smíšené potíže. Bezprostřední příčinou vzniku vředů pak bývá drobné kožní poranění nebo infekce. Riziko výskytu bércových vředů se zvyšuje s věkem a častěji jsou jimi postiženy ženy.

Bércový vřed se často objevuje na vnitřní straně kotníku, ale též na jiné části bérce. Příznaky začínají zhoršením kvality kůže na postiženém místě, zarudnutím, postupným ztenčováním, někdy vysoušením a svědivým ekzémem. Již vzniklý defekt je obvykle jasně ohraničený s rovnými okraji. Vředy bývají rozsáhlé, secernující, většinou mělké a s povleklou spodinou. Často se objevuje bolest, otok a další kožní změny, někdy se v okolí vředu hromadí pigment a mizí ochlupení. Pokud se do rány dostane infekce, začne silně zapáchat.

Bércové vředy vyžadují dlouhodobou léčbu. Základem léčby vředů žilního původu je kompresivní terapie elastickou bandáží či kompresními punčochami. V některých případech se přistupuje k chirurgickému zákroku (odstranění křečových žil, ošetření nefunkčních spojek či podvaz žilních kmenů). Obecně se léčba bércových vředů dělí na systémovou, místní a fyzikální. Systémová léčba se odvíjí od příčiny vzniku, přidružených onemocnění a celkového stavu pacienta. Místní léčba spočívá ve vhodném krytí pro podporu hojení vlhkých ran a fyzikální ve zmíněné kompresivní terapii.

Související články

Více článků