Část rizika dokážeme srazit. Co tedy můžeme pro své srdce udělat?

12. prosince 2019

Část rizika dokážeme srazit. Co tedy můžeme pro své srdce udělat?

MUDr. Petr Podroužek o vyšetření kardiovaskulárního rizika v EUC Laboratořích

OČIMA LÉKAŘE

 

Podle zjištění Světové federace srdce zabíjejí srdeční onemocnění a mozková mrtvice každoročně na světě více než 17 milionů lidí, což je víc, než způsobují nádory, HIV a malárie dohromady. Co tedy můžeme pro své srdce udělat?

            Část rizikových faktorů spojovaných se srdečními onemocněními či mozkovou mrtvicí je bohužel neovlivnitelná – například věk, genetické faktory, mužské pohlaví, rodinná anamnéza.

            Existují však i faktory, které se ovlivnit dají. Je to zejména zdravá strava, tedy dostatek zeleniny, ovoce, ryb, ořechů a luštěnin, jídlo jen umírněně solit. Dále je důležitý pohyb a redukce nadváhy, čímž je možné i snížit krevní tlak. Navíc pohyb pomáhá i ke zvládání stresu. A samozřejmě riziko snižujeme, když nekouříme.

            Některé ovlivnitelné faktory můžeme sledovat pomocí biochemických vyšetření. Do nich patří skupina vyšetření takzvaného lipidového profilu, kam patří určení hodnot cholesterolu a jeho jednotlivých typů a určení hodnot triacylglycerolů, což jsou tukové částice sloužící ke skladování energie.

            Laboratoř z naměřených hodnot vypočítává ukazatele kardiovaskulárního rizika. To se podstatně zvyšuje při kombinaci vyšší hladiny triacylglycerolů, vyššího LDL cholesterolu („zlý cholesterol“) a nízkého HDL cholesterolu („hodný“ cholesterol). Riziko dále roste zejména u současného výskytu změny lipidového profilu, poruchy metabolismu krevního cukru, vyššího krevního tlaku a obezity.

            Vyšetření rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění provádíme dnes v laboratořích nejen na žádost lékaře, kdy je platí zdravotní pojišťovna, ale i na žádost pacienta za přímou úhradu. Třeba vyšetření lipidového profilu stojí, včetně odběru krve v laboratořích, průměrně asi 240 korun.

            Odběr se provádí většinou ráno, nalačno ze žilní krve. Pacient by neměl odpoledne a večer před odběrem jíst tučná jídla, večeře by měla být přibližně 10 až 12 hodin před odběrem. Ráno před odběrem je nutné nesnídat a nekouřit, vhodné je vypít čtvrt litru vody či neslazeného čaje.

 

O autorovi| Petr Podroužek, autor je lékařem a odborným ředitelem EUC Laboratoří v Praze

Vyšlo v Lidových novinách dne 27. 11. 2019

Související články