Část rizika dokážeme srazit. Co tedy můžeme pro své srdce udělat?
12. prosince 2019

MUDr. Petr Podroužek o vyšetření kardiovaskulárního rizika v EUC Laboratořích
OČIMA LÉKAŘE
Podle zjištění Světové federace srdce zabíjejí srdeční onemocnění a mozková mrtvice každoročně na světě více než 17 milionů lidí, což je víc, než způsobují nádory, HIV a malárie dohromady. Co tedy můžeme pro své srdce udělat?
Část rizikových faktorů spojovaných se srdečními onemocněními či mozkovou mrtvicí je bohužel neovlivnitelná – například věk, genetické faktory, mužské pohlaví, rodinná anamnéza.
Existují však i faktory, které se ovlivnit dají. Je to zejména zdravá strava, tedy dostatek zeleniny, ovoce, ryb, ořechů a luštěnin, jídlo jen umírněně solit. Dále je důležitý pohyb a redukce nadváhy, čímž je možné i snížit krevní tlak. Navíc pohyb pomáhá i ke zvládání stresu. A samozřejmě riziko snižujeme, když nekouříme.
Některé ovlivnitelné faktory můžeme sledovat pomocí biochemických vyšetření. Do nich patří skupina vyšetření takzvaného lipidového profilu, kam patří určení hodnot cholesterolu a jeho jednotlivých typů a určení hodnot triacylglycerolů, což jsou tukové částice sloužící ke skladování energie.
Laboratoř z naměřených hodnot vypočítává ukazatele kardiovaskulárního rizika. To se podstatně zvyšuje při kombinaci vyšší hladiny triacylglycerolů, vyššího LDL cholesterolu („zlý cholesterol“) a nízkého HDL cholesterolu („hodný“ cholesterol). Riziko dále roste zejména u současného výskytu změny lipidového profilu, poruchy metabolismu krevního cukru, vyššího krevního tlaku a obezity.
Vyšetření rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění provádíme dnes v laboratořích nejen na žádost lékaře, kdy je platí zdravotní pojišťovna, ale i na žádost pacienta za přímou úhradu. Třeba vyšetření lipidového profilu stojí, včetně odběru krve v laboratořích, průměrně asi 240 korun.
Odběr se provádí většinou ráno, nalačno ze žilní krve. Pacient by neměl odpoledne a večer před odběrem jíst tučná jídla, večeře by měla být přibližně 10 až 12 hodin před odběrem. Ráno před odběrem je nutné nesnídat a nekouřit, vhodné je vypít čtvrt litru vody či neslazeného čaje.
O autorovi| Petr Podroužek, autor je lékařem a odborným ředitelem EUC Laboratoří v Praze
Vyšlo v Lidových novinách dne 27. 11. 2019
Související články
Spánková apnoe
Syndrom spánkové apnoe je poměrně vážná porucha spánku, při které pacient v podstatě přestává dýchat, což zvýší tlak v dýchacích cestách, následuje tzv. mikroprobuzení, dech se následně obnoví. Tento proces se může za hodinu zopakovat více než stokrát. Onemocnění tedy nenarušuje jen přísun kyslíku, ale také kvalitu spánku a celkové zdraví pacienta. Pacient se pak po probuzení cítí unavený, a to i po celonočním spánku. Spánkovou apnoí často trpí lidé, kteří chrápou.
více
Plísňová kožní onemocnění – příznaky a léčba
Infekční onemocnění kůže jsou způsobená plísněmi, nejčastěji kvasinkami či dermatofyty. Mohou se objevit kdekoli na těle, nejvíce však vznikají mezi prsty na nohou, na chodidlech, rukách, v podpažích či ve vlasech. Prospívá jim vlhko a teplo, což se promítá také do míst nákazy. Snadno se přenášejí použitím stejného předmětu (ručníku, manikúry) či ve vlhkých veřejných prostorách (bazény, posilovny, šatny). Infekční jsou i odloupnuté šupinky kůže, a to ještě několik měsíců po odloupnutí.
více
Krev ve stolici – příznaky a léčba
Krev ve stolici signalizuje různá onemocnění lišící se i svou závažností. Nejčastěji jde o hemeroidy, záněty střev, zánět jícnu, žaludeční vředy nebo rakovinu tlustého střeva.
více
Agorafobie – příčiny, projevy a léčba
Agorafobie je jednou z nejrozšířenějších forem chorobného strachu. Někdy bývá chybně považována za strach z otevřených prostranství (agora ve starém Řecku označovalo volné prostranství, např. tržiště, později shromaždiště, kde se konaly veřejné diskuse občanů). V psychiatrii slovem agorafobie označujeme strach z míst či situací, odkud člověk nemůže snadno uniknout, kam se k němu v případě potíží nedostane pomoc, případně kde může být kvůli svému chování zostuzen. V závažných případech může být až neschopen opouštět svůj domov či jiné bezpečné útočiště. Jaké jsou příčiny vzniku, typické příznaky a možnosti léčby agorafobie?
více