Deprese – příznaky, druhy a léčba
31. července 2020
Deprese jsou jednou z nejčastějších duševních poruch. Léčba deprese zpravidla spočívá v kombinaci léků (antidepresiva, přírodní antidepresiva) a psychoterapie, přičemž neléčená nemoc může být i smrtelná. Jak poznat příznaky deprese, jaké druhy existují a jak konkrétně probíhá léčba?
Co je vlastně deprese
Deprese (z latinského depressio čili stlačení, potlačení) může mít různé stupně – od lehké, střední až po těžkou, eventuálně s psychotickými příznaky, jako jsou bludy a halucinace, manie. To je již závažná a dlouhotrvající psychická porucha. Reakce na tento duševní stav bývá u jednotlivců různá – od snížení schopnosti prožívat radost po myšlenky na sebevraždu.
Příznaky deprese
- skleslost,
- pokles energie, aktivity a zájmů – u těžké deprese nemůže pacient někdy ani vstát z postele, učesat se či oholit,
- snížení schopnosti radovat se (ahedonie),
- poruchy koncentrace,
- snadná unavitelnost,
- snížené sebevědomí,
- pocity viny a bezcennosti – ty mohou nabývat u těžkých depresí až charakter bludu, kterému se říká mikromanický, kdy se dotyčný může vinit z různých katastrof, válek apod.,
- pesimistický pohled na budoucnost,
- poruchy spánku,
- snížená/zvýšená chuť k jídlu,
- hmotnostní úbytek/nárůst,
- pokles sexuální aktivity,
- myšlenky na sebevraždu – ty jsou velmi nebezpečné, zejména pokud o nich dotyčný hovoří, přemýšlí, jakým způsobem by to udělal nebo se mu o tom zdají sny,
- úzkost a psychomotorický neklid.
Pokleslá nálada neplyne z vnějších okolností nemocného, je dlouhodobě stabilní. Typické je třeba pravidelné zhoršení nálady po probuzení navazující na ranní nespavost. Často se deprese projevuje také tělesnými obtížemi – pocit sevření na hrudi, pocit neklidných nohou, bušení srdce při úzkosti a další bolesti bez jiné adekvátní příčiny. U nejtěžších forem deprese se mohou projevit i psychotické příznaky (halucinace, bludy).
TIP: Na internetu najdete testy deprese, které vám pomohou rozpoznat příznaky. Při podezření, že touto nemocí trpíte, však doporučujeme rovnou vyhledat odbornou pomoc.
Poporodní deprese se objevuje u 1 ze 7 žen. Foto: Jenna Norman, Unsplash
Druhy deprese
Klinická deprese – základní (lehčí) forma deprese, která je ale dostatečně závažná, tedy vhodná ke klinické léčbě.
Endogenní deprese – tzv. velká pravá deprese je nejčastější formou, která přijde náhle a bez příčiny. Způsobuje ji nevyvážené chemické prostředí v mozku, které je třeba upravovat pomocí léků (antidepresiv).
Psychosomatická deprese – u některých případů deprese se projevují psychosomatické potíže jako poruchy spánku, bolesti hlavy, kloubů, zad, žaludku, srdce, trávicí potíže, dýchací potíže, závratě.
Symptomatická deprese – projev deprese, která však ve skutečnosti depresí není. Může se jednat o vedlejší příznak otravy, nádoru, epilepsie, případně demence.
Sezónní deprese – přichází v určitých ročních obdobích a většinou se vrací každoročně, nejčastěji v zimě. Lze ji mírnit terapií světlem, tedy stimulací produkce neurotransmiterů (např. serotonin). Při těžší formě se kombinuje s další léčbou.
Deprese v těhotenství – náchylnější jsou zejména mladší ženy, případně ty nad 35 let, ženy s nízkou sociální podporou, bez partnera, se smíšenými pocity ohledně gravidity a ženy po 3 a více porodech. Vyšší riziko je u žen trpících depresemi již před otěhotněním. Vždy je nutné zvážit rizika psychofarmak pro plod a zároveň negativní následky neléčené psychické poruchy.
Poporodní deprese – objevuje se cca u 1 ze 7 žen, od početí do 1. roku po porodu. Hlavními příznaky jsou depresivní stavy, ahedonie, únava, nechuť, poruchy spánku. Za rizikové faktory se považují osobní či rodinná historie, nízká sociální podpora, deprese v rodině, deprese u rodiče v minulosti / během těhotenství, psychické/fyzické týrání, problémy s kojením, změna hormonální hladiny atp. Jedná se o stav odlišný od poporodní psychózy.
Deprese v menopauze – v období menopauzy dochází ke změnám hladin estrogenů a progesteronů s následným estrogenovým poklesem. To zapříčiňuje riziko rozvoje deprese, zvlášť u žen s depresemi v minulosti.
Deprese u dětí a adolescentů – potká 1 z 33 dětí a 1 z 8 dospívajících. Častěji je spojována s poruchami chování, agresivitou a somatickými stesky. Objevují se pocity nudy, podrážděnosti, riskantní chování a úzkost spojená s konzumací alkoholu a drog. Zároveň se vyskytují pocity viny z vlastní nedostatečnosti, střídání apatie s mnohomluvností atd. U depresivních dětí a dospívajících je riziko spáchání sebevraždy vyšší než u dospělých.
Úzkostně depresivní porucha – projevuje se příznaky deprese i úzkosti, má těžší průběh i prognózu než v případě výskytu těchto onemocnění samostatně. Nejčastějšími příčinami jsou dědičnost, nevyrovnanost neurotransmiterů v mozku, prožité trauma, stres.
Larvovaná deprese – projevuje se jiným zdravotním problémem, ale nedochází k dalším projevům deprese. Obvykle vyjde najevo, že se jednalo o depresivní onemocnění až tehdy, kdy není prokázána žádná fyziologická příčina a problémy zmizí po nasazení antidepresiv.
Reaktivní deprese – přímá reakce na traumatické či stresové životní období. Často nastupuje hned po traumatu a trvá cca 1 rok. Nejčastější spouštěče jsou úmrtí blízké osoby, případně jiná velká ztráta (práce, vztahu, majetku).
Rezistentní deprese – obvykle je definovaná jako epizoda deprese, která neodpovídá na 1, ale spíše na 2 a více adekvátních terapeutických pokusů. Nejúčinnější léčbou se jeví elektrokonvulzivní terapie (ECT).
TIP: Věděli jste, že deprese může způsobovat například i celiakie? Přečtěte si o tom v našem odborném článku.
Depresi u dětí a adolescentů považují odborníci za velmi nebezpečnou – riziko spáchání sebevraždy je u nich vyšší než u dospělých. Foto: Francisco Gonzalez, Unsplash
Léčba deprese
Léčba deprese spočívá zejména v těchto oblastech – biologická léčba (tj. léčba léky) a psychoterapie.
Biologická léčba – druhy antidepresiv
Existuje více než 40 skupin antidepresiv s různými mechanismy účinku a farmakokinetickými parametry. Antidepresiva primárně zvyšují dostupnost a obrat neurotransmiterů (noradrenalinu, serotoninu a dopaminu) na synaptických spojeních. Biologická léčba (farmakoterapie) má 3 fáze – akutní, udržovací a preventivní.
- Antidepresiva bez předpisu – jsou registrovaná a volně prodejná. Patří mezi ně například Guajacuran, Persen a Ataralgin.
- Přírodní antidepresiva – používají se pro mírné deprese a v případě, že má nemocný k antidepresivům skeptický postoj. Mohou to být bylinky (třezalka, bazalka, heřmánek, levandule, kozlík lékařský), látky obsažené v jídle, případně aktivity.
- Tricyklická antidepresiva (antidepresiva I. generace) – kromě zvýšení dostupnosti neurotransmiterů blokují ještě další receptorové systémy (muskarinové, histaminové, adrenergní). Od toho se odvíjí nežádoucí vedlejší účinky. Jedná se např. o amitriptylin, imipramin, klomipramin, dosulepin, dibenzepin.
- SSRI, NASA a jiná moderní antidepresiva – Citalec, Escitil, Elicea, Mirtazapin, Trittico.
Psychoterapie
- Kognitivně-behaviorální psychoterapie – kognitivní metody upravují pozornost, vnímání, paměť a hodnocení. Za cíl si kladou změnu chování nemocného směrem k lepšímu řešení problémů. Behaviorální složka zase vychází z teorie učení a pracuje s principy klasického podmiňování.
- Interpersonální psychoterapie – metoda zaměřená na změnu mezilidských vztahů, která je orientovaná přímo na problém. Koncipuje se jako léčba krátkodobá, je tedy časově omezená.
Neléčená deprese aneb Nepodceňujte příznaky
"Pokud se deprese léčí, celkem rychle se dostaví zlepšení. Ovšem neléčená deprese může být i smrtelná. Značná část lidí trpících tzv. velkou depresí totiž pomýšlí na sebevraždu, přičemž 10 až 15 % z nich ji skutečně spáchá,“ upozorňuje MUDr. Andrea Dutková z EUC Kliniky Praha – Opatovská. Světová zdravotnická organizace navíc shledává deprese jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti.
Nepodceňujte příznaky deprese. Pokud se u vás či u vašich blízkých osob vyskytnou, neváhejte vyhledat odbornou pomoc.
Trpíte depresemi? Můžete se svěřit a nechat si poradit od našich lékařů online:
V EUC najdete řadu profesionálů, kteří poskytují komplexní psychologickou péči – Praha, Ústí nad Labem, Liberec, České Budějovice. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR.
Psychologové a psychiatři v EUC
Související články
Čtvrtina českých kuřáků každoročně zkouší odvykat, až 80 % z nich se však nepodaří zbavit se své závislosti
S kouřením a závislostí na nikotinu souvisí celá řada onemocnění, která mohou člověka vážně ohrozit na životě. I přesto v České republice kouří více než 23 % obyvatel starších 15 let.[1] Ve spojitosti se závislostí na tabáku u nás každoročně zemře 18 000 lidí.[2] V současnosti přitom na trhu existuje velké množství přípravků, které mohou abstinujícímu kuřákovi nikotin nahradit. Jak začarovaný kruh věčného odvykání a selhávání prolomit a kdy s odvykáním vůbec začít? Je to jednodušší, než si myslíte!
více
Je obezita pandemií 21. století?
Když zaslechneme slovo pandemie, vybaví se nám automaticky nelehká doba, které v souvislosti s onemocněním COVID-19 v uplynulých letech čelil prakticky celý svět. Zatímco koronaviru se populace v současné době už dokáže bránit, ohrožuje lidstvo jiná pandemie – plíživě, nenápadně a o to zákeřněji. Nabírá na síle již několik desítek let a boj s ní je velmi obtížný. Řeč je o obezitě, která má prokazatelně za následek mnohem více předčasných úmrtí, nežli tomu historicky kdy bylo u jiných onemocnění. Dobrou zprávou je, že známe lék na obezitu – tou špatnou, že značná část populace nevnímá obezitu jako nemoc, není ochotna podstoupit léčbu, a co více, tuto neochotu přenáší dalším generacím.
více
Jarní úklid potřebuje i náš organismus! Pět krůčků k důslednější prevenci
Pracovní shon, starost o rodinu nebo obava z návštěvy lékaře – výmluv na to, proč zanedbáváme prevenci, je celá řada. Podle statistik chodí na pravidelné preventivní prohlídky jen 25 % Čechů.[1] Odborníci přitom varují – špatnou prevencí riskujeme závažné zdravotní komplikace. K jejímu dodržování přitom stačí pár jednoduchých kroků. Využijte jarního restartu a ověřte si, zda vaše tělo funguje správně.
více
Alergie umí být i smrtící. Odhalit ji lze už ze dvou kapek krve
V České republice žije přes 2,5 milionu alergiků.[1] Odhaduje se však, že reálné číslo je mnohem vyšší – řada lidí totiž nemá alergii diagnostikovanou, nebo se u nich onemocnění ještě neprojevilo naplno. S určitým projevem alergie se podle statistik setkalo 9 z 10 Čechů.[2] Velmi běžná je například reakce na „zvířecí srst“, a to i u lidí, kteří čtyřnohého mazlíčka vlastní několik let. Během jarních měsíců zase mnohé trápí i alergie na pyl. Diagnostika tohoto onemocnění přitom může být velmi jednoduchá – například EUC Laboratoře disponují unikátním přístrojem který umí ze dvou kapek krve otestovat najednou až 295 různých alergenů.
více