Diabetická noha, zákeřná komplikace cukrovky

Úspěšná léčba chronických ran v našich centrech stojí na nejmodernějších léčebných postupech a týmové spolupráci několika specialistů

Diabetes mellitus, neboli cukrovka, je autoimunitní onemocnění, které narušuje metabolismus glukózy v těle. Tato látka je zdrojem energie pro buňky, a proto je pro člověka životně důležitá. Pro onemocnění je charakteristická zvýšená hladina krevního cukru (hyperglykémie), způsobená nedostatečným účinkem inzulínu při jeho úplném nebo částečném nedostatku. Medicína rozlišuje diabetes 1. typu, diabetes 2. typu, sekundární diabetes a těhotenský diabetes.

Až 29 % diabetiků[2] ohrožují přidružená onemocnění, jako jsou diabetická retinopatie, neuropatie, riziko srdečního infarktu či diabetická noha.

Diabetes 1. typu – problém už od narození

Cukrovka 1. typu se v Česku týká zhruba 5 %[3] všech diabetiků. Pacienti trpí úplnou absencí inzulinu v těle většinou již od dětství, případně se problém objeví v průběhu dospívání. Důvodem vzniku onemocnění je abnormální reakce těla na infekci. Imunitní systém, který bojuje proti škodlivým bakteriím a virům, začne napadat slinivkové buňky produkující inzulin. Pacienti následkem toho si po zbytek života musejí dodávat inzulin do těla uměle. Přesné příčiny vzniku tohoto onemocnění stále nejsou jasné, ovšem tento typ diabetu má pravděpodobně původ v kombinaci genetických a environmentálních příčin.

Diabetes 2. typu – můžeme si za něj sami?

V Česku cukrovkou 2. typu trpí zhruba 93 %[4] všech diabetiků, to je téměř milion osob. Mluvíme o ní tedy jako o jedné z novodobých civilizačních chorob, jejíž rozšířenost přerůstá v celosvětovou epidemii. Špatnou zprávou je, že diabetes 2. typu si pacient často přivodí sám. Mezi rizikové faktory totiž patří špatný životní styl – kouření, strava vedoucí k obezitě, stres, nedostatek fyzické aktivity a z části i genetické predispozice. Tato forma cukrovky je kombinací dvou zásadních vlivů – snížené reakce těla na inzulin a narušené produkce inzulinu. Krevní cukr neboli glukóza proto není z krve do buněk dodáván v dostatečném množství. Diabetem 2. typu jsou nejčastěji ohroženi lidé po 40. roku života, osoby s nadváhou či obezitou a s nepravidelnou a nezdravou stravou. Riziko může zvýšit i nepříznivá rodinná anamnéza.

Syndrom diabetické nohy

Jednou z nejobávanějších pozdních komplikací diabetu je onemocnění známé jako syndrom diabetické nohy. „Pod označením syndrom diabetické nohy se skrývá postižení dolní končetiny od kotníku dolů, jež se pojí s různým stupněm poškození cév a nervů. Často bývá přítomna infekce. To bývá zapříčiněno právě vlivem dlouhodobě zvýšené hladiny cukru. Onemocnění má tendenci recidivovat a můžeme ho tedy považovat za tzv. doživotní diagnózu,“ říká zdravotní sestra Bc. Lucie Alexa z Centra hojení chronických ran EUC Kliniky Kladno.

Ke vzniku syndromu může přispět několik rizikových faktorů – jedním z nejčastějších je, nosí-li diabetik nesprávnou obuv. Rizikové je ale i postižení nehtů a kůže mykózou, stejně jako neošetřené otlaky nebo praskliny. Projevuje se postižením kůže a podkoží, infekcí a postižením kostí.

Diabetická noha a její defekty

Syndrom je provázen několika defekty, které mohou vážně zkomplikovat zdravotní stav pacienta. Poškození nervů je hlavním rizikovým faktorem pro vznik vředů. Protože je následkem příznaků dolní končetina necitlivá na teplo, chlad a bolest, její abnormální zatěžování rovněž vede k deformacím. V místě zvýšeného tlaku dochází k tvorbě tvrdé kůže, která, pokud není včas odstraněna, způsobuje další zvýšení tlaku a poškození hlubších tkání. I drobné trauma pak opět vede ke vzniku vředů. Defekty samotné pak lze dělit podle jejich příčiny:

1. Ischemický defekt – Vzniká ve chvíli, kdy jsou dolní končetiny nedostatečně prokrveny. Nejčastěji se jedná o paty, prsty nebo hrany chodidel. Ischemický defekt se projevuje jako odumření tkáně a následné zčernání postiženého místa.
2. Neuropatický defekt – Objevuje se v místě zvýšeného tlaku na končetině, typicky u nártů a v místě deformit. Na první pohled se defekt může jevit jako do krve rozedřená rána, často oválného tvaru.
3. Charcotova noha – Jedná se o postižení nohy vzniklé v důsledku poškození periferních nervů. Citlivost nohy je výrazně snížena, a proto dochází k jejímu přetěžování. To vede ke vzniku vředů na kůži, infekci, a následně ke kostní a kloubní destrukci. Nejčastějším projevem je změna barvy kůže a otok přednoží, ovšem bez výrazné bolesti.

Léčba si vyžaduje komplexní přístup

Dobrou zprávou je, že syndrom diabetické nohy lze úspěšně léčit. Způsob kompenzace však závisí na druhu defektu a projevu samotného přidruženého onemocnění. Pro úspěšnost léčby jsou zásadní komplexní přístup a využití moderních metod při samotném hojení rány.

„Úspěšná léčba chronických ran v našich centrech stojí na nejmodernějších léčebných postupech a týmové spolupráci několika specialistů. Prosazujeme multidisciplinární přístup, na péči se podílí lékaři odbornosti všeobecného praktického lékařství, dermatovenerologie, interního lékařství, diabetologie a využíváme také laboratorní metody,“ dodává Bc. Lucie Alexa.

 

Metody léčby

Lékaři mohou zvolit metodu odstranění tlaku na defekt, která spočívá ve snížení zátěže postižené končetiny prostřednictvím vhodně vybrané pomůcky. Mohou jimi být například berle nebo hůl, pooperační poloviční boty s předním nebo zadním odlehčením, tzv. protetická obuv, či ortéza.

V případě ischemické léčby se lékaři zaměřují na odstranění rizikových faktorů vedoucích k tvrdnutí tepen. Řadí se mezi ně kouření, vysoký tlak, obezita a zvýšená hladina cukru a tuků. „Často je u pacientů nutné provést zákrok na cévách, aby došlo ke zprůchodnění postižené tepny. Další možností je by-pass neboli chirurgické přemostění ucpané cévy,“ přibližuje Bc. Lucie Alexa.

Pokud se jedná o infekci, pacientův stav může být natolik vážný, že v nejhorším případě může dojít až ke ztrátě končetiny. Při rozsáhlé infekci se totiž přistupuje k akutnímu chirurgickému výkonu, který může znamenat i amputaci. Mírnější případy jsou léčeny s pomocí antibiotik, důležité je včas navštívit lékaře. Typické známky infekce končetiny pozná i pacient – patří mezi ně zápach, zvýšená sekrece, zarudnutí, otok končetiny, nevolnost, únava, teploty, zimnice a nechutenství.

Obrázek - srovnání diabetické nohy před a po léčbe v Centru hojení chronických ran

Lokální léčba chronické rány

Základem lokálního ošetření defektů je vyčištění rány od ztvrdlé kůže, sekretů nebo povlaků. Lokální léčbu lze přizpůsobit v závislosti na druhu rány, přítomnosti a rozsahu infekce a stavu hojení. Provádí ho vždy lékař nebo odborně vyškolená sestra. „Dnešní trh nabízí celou řadu moderních léčivých prostředků pro lokální terapii. Zkušený specialista rozpozná ten správný přístup. Cílem je vždy zachovat co největší funkčnost končetiny samotné.“ vysvětluje Bc. Lucie Alexa.

Syndromu diabetické nohy se dá předcházet. Co (ne)dělat?

Součástí prevence je především dobrá kompenzace diabetu a dalších přidružených onemocnění.

Základem veškeré prevence je hygiena, což u onemocnění, které způsobují povrchové rány, platí stonásobně. „Nabádáme pacienty, aby si rizikové části nohou, včetně meziprstních prostor, důsledně a pravidelně kontrolovali, ideálně denně. Není vhodné podcenit ani drobná poranění. V případě, že má pacient na končetinách kůži ztvrdlou, je relativně snadné ji odstranit vhodnými nástroji a nohy promazávat hydratačním krémem. Také není od věci pravidelně navštěvovat odbornou pedikúru určenou pro diabetiky. A protože mnoho škody mohou napáchat také neupravené nehty, je důležitá i péče o nehtová lůžka. Nehty bychom si měli zastřihávat rovně a opatrně je obrušovat vhodným pilníkem. Nedoporučujeme chodit bez bot ani bez ponožek,“ upozorňuje Bc. Lucie Alexa.

A jak by měla vypadat vhodná obuv pro diabetika?

Její pečlivý výběr je velmi důležitý! Boty by měly splňovat několik předpokladů. Předně by neměly pacienta tlačit ani dřít. Dále by měly být dostatečně široké a zároveň ve špičce i dostatečně vysoké. Vhodné je zvolit tužší podrážku s polopružnou plochou vložkou. Doporučují se boty bez vyššího podpatku, s upravitelnou šířkou šněrování nebo suchým zipem, a z prodyšných materiálů.

Důležitost pravidelných kontrol

Nezbytnou součástí prevence jsou v neposlední řadě také kontrolní vyšetření. Pacienti by jej měli u svého diabetologa podstupovat alespoň jednou ročně. Riziko diabetické nohy lze díky nim odhalit mnohem dříve a spolehlivěji. „Pokud má pacient podezření na jakékoliv komplikace, návštěvu u odborníka by neměl odkládat. A to zejména tehdy, pokud u svých dolních končetin pozoruje otok či nově vzniklou deformitu, zatvrdlou kůži, změnu barvy kůže, puchýře a praskliny, poranění nebo vředy, případně pociťuje-li nově vzniklou bolest,“ uzavírá Bc. Lucie Alexa z Centra hojení chronických ran EUC Kliniky Kladno.

Potřebujete odbornou pomoc s léčbou chronické rány? Neváhejte se obrátit na naše Centra hojení chronických ran:

Centra hojení chronických ran

[1] https://www.prolekare.cz/tema/diabetes/detail/syndrom-diabeticke-nohy-neprijemny-strasak-pro-diabetiky-i-jejich-osetrujici-lekare-126117

[2] https://www.cukrovka.cz/statistika-2

[3] V českých regionech zabila cukrovka rekordní počet lidí | Století statistiky (czso.cz)

[4] https://www.cukrovka.cz/statistika-2