Fibrilace síní: arytmie, se kterou bychom měli všichni jednou počítat
27. července 2023

Co je fibrilace síní, koho ohrožuje, zda se jí dá předcházet, nebo jak se léčí vysvětluje MUDr. Lucia Barčiaková, kardioložka z EUC Kliniky Praha – Šustova.
Paní doktorko, co je to fibrilace síní a u koho se objevuje?
Jedná se o velmi běžnou poruchu rytmu srdce (arytmii). Nejsilnějším rizikovým faktorem pro vznik fibrilace síní je faktor věku. Její vznik urychlují i některé nemoci, zejména cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, chronická plicní onemocnění, nemoci ledvin, kouření, chlopenní vady a srdeční selhání*. U řady pacientů se spouštěcí faktor této arytmie nepodaří zjistit. Podle evropských a amerických statistik je výskyt fibrilace síní mnohem častější, než tomu bylo dříve a není to pouze zásluhou modernějších diagnostických metod*. V kardiologii se dokonce mluví o „epidemii fibrilace síní“. Všichni, kteří se zajímáme o svoje zdraví a zdraví svých blízkých, bychom o fibrilaci síní měli něco vědět.
Je tato arytmie nebezpečná?
Ano, v případě, že je neléčená, je potenciálně velmi nebezpečná. Proto je dobré po její přítomnosti aktivně pátrat.
Co může fibrilace síní způsobit?
Nepoznaná fibrilace síní (která tedy není nijak léčená) se může projevit jako mozková příhoda (laicky řečeno „mrtvice“) anebo se může projevit ve formě selhání srdce s klidovou dušností při otoku plic. Obojí jsou akutní stavy vyžadující okamžitou hospitalizaci. Následky těchto stavů jsou mnohdy celoživotní. Fibrilace síní zvyšuje úmrtnost pacientů 1,5-3,5krát více, než u lidí bez fibrilace síní*. Téměř třetina cévních mozkových příhod je způsobená fibrilací síní! I proto je důležité o této arytmii vědět dříve, než se projeví tímto zákeřným způsobem.
Jak na sobě fibrilaci síní mohu poznat?
Někteří pacienti arytmii vůbec nijak subjektivně nevnímají a jejím prvním projevem může být až výše zmíněné srdeční selhání nebo mrtvice. JIní naopak arytmii silně vnímají jako nápadné bušení srdce. Někdo může pozorovat pouze zvýšené zadýchání, zvýšené pocení, neobvyklou nevýkonnost, motání hlavy, pocity na omdlení, nebo zvláštní pocit „vnitřního chvění“. Projevy arytmie jsou tedy na škále od vůbec žádné potíže až po masivní, tedy výrazné, potíže. Fibrilace síní se může objevovat v kratičkých záchvatech (tzv. paroxysmální forma) nebo trvat delší dobu (tzv. perzistující forma), případně může být u pacienta jediným rytmem, který zcela nahradil původní zdravý sinusový rytmus (tzv. permanentní forma fibrilace síní). Fibrilaci síní na sobě můžeme poznat typicky podle nepravidelnosti srdeční akce (tepu). Obvykle je tep i zrychlený, ale není to podmínkou.
Jak funguje diagnostika „po domácku“?
Nejlevnějším a nejrychlejším způsobem, jak si kdekoliv ověřit pravidelnost tepu, je nahmatání tepu na zápěstí. Naučte se to již nyní a použijte pohmat tepovky na zápěstí kdykoliv pocítíte, že vám srdce neobvykle buší. Pozor – hmatání pulzace je pouze rychlá orientační „diagnostika“ srdeční akce a v žádném případě nenahrazuje EKG vyšetření! Další limitací této domácí metody je fakt, že ne každá nepravidelnost tepovky zákonitě znamená přítomnost fibrilaci síní. Některé domácí tlakoměry dokáží tuto arytmii taktéž odhalit (např. ikona blikajícího srdíčka začne blikat nepravidelně) a spočítat i výslednou srdeční frekvenci (pozor – tlakoměr nemusí srdeční frekvenci spočítat správně, občas může srdeční frekvenci falešně podhodnotit). Další velmi dobrou pomůckou jsou chytré hodinky. Některé lepší modely dokáží přímo zobrazit EKG křivku a na přítomnost fibrilace síní upozornit. Pořízení tlakoměru či chytrých hodinek je proto vhodným dárkem pro každého nad 60 let věku, kdy se diagnóza vysokého krevního tlaku a incidence fibrilace síní skokově zvyšují. V momentu, kdy se objeví, třeba i jenom diskrétní potíže, nebo když doma zjistíme nepravidelný tep – je nutné zajít za svým praktickým lékařem nebo kardiologem a podezření na diagnózu fibrilace si nechat prověřit. V akutních případech je samozřejmě nutné kontaktovat záchrannou službu na telefonním čísle 155!
Jak probíhá diagnostika u lékaře? Co lékaři používají?
U lékaře je nejdostupnější metodou diagnostiky fibrilace síní pořízení klasického EKG záznamu. Ten je však limitován krátkým trváním záznamu a nemusí tedy zachytit třeba záchvatovitou formu fibrilaci síní. Při podezření na fibrilaci síní se dále doplňuje EKG monitorace – ať už v trvání 24 hodin (tzv. Holter), nebo několikadenní EKG monitoring, případně je možnost zapůjčit pacientovi domů malý přístroj, který si pacient přiloží na hruď v době potíží a tento záznamník nahraje do paměti EKG (tzv. Manuální epizodní záznamník). Naopak implantace podkožní monitorovací tyčinky (Reveal systém) se obvykle na záchyt fibrilace síní nepoužívá, je vhodný u jiných typů arytmie (zejména v případech, kdy dochází ke ztrátám vědomí).
Jak se fibrilace síní léčí?
Je několik způsobů, jak se dá fibrilace síní léčit. Léčba je ušitá na míru každému pacientovi. Jde o tři prioritní cíle léčby fibrilace síní, a jsou to tyto:
V první řadě jde o to zabránit vzniku mrtvice = zabránit vzniku krevních sraženin v levé síni srdeční – k tomuto účelu se dávají léky na "ředění krve"- krev je poté méně srážlivá a výrazně se sníží riziko mrtvice.
Dalším, tedy druhým, cílem je zabránit rozvoji selhání srdce – selhávání cirkulace (oběhu) – k tomuto účelu slouží léky na stabilizaci rytmu a stabilizace srdeční frekvence.
Celkovým cílem léčby, můžeme jej nazvat třetím, je pochopitelně i to, aby se pacient cítil komfortně – neměl nápadnou dušnost, bušení srdce nebo zvýšenou únavnost. Zkrátka, aby se cítil dobře bez ohledu na to, jaký má zrovna rytmus.
Když se lékař s pacientem domluví na tom, že se společně pustí do „boje s fibrilací síní“, je to často běh na dlouhou trať. K odstranění fibrilace síní se používají specifické léky, často je nutný elektrický restart (tzv. "elektrická kardioverze") v krátké celkové anestezii. Ve specifických případech doporučí kardiolog podstoupit i katetrizační zákrok přímo v levé síni srdíčka - tzv. "katetrizační ablaci", která se provádí za hospitalizace. Úspěšnost těchto metod se velmi liší pacient od pacienta.
V některých případech již může kardiolog odhadnout, že by případná agresivita léčby byla rizikovější, než nemoc samotná a fibrilace síní se v tom případě ponechá v chronické formě trvale běžet – všechny tři výše zmíněné cíle ale přesto zůstávají!! I u chronické/permanentní formy fibrilace síní se za prvé musí pacient cítit dobře, za druhé nesmí být ohrožen mrtvicí ani projevy srdečního selhání. To vše je možné zajistit léčbou přizpůsobenou individuálně konkrétnímu pacientovi. Někdy se proto zvolí i implantace kardiostimulátoru, který potom řídí srdeční akci tak, aby se pacient cítil zcela komfortně a rychlé či pomalé tepy ho neobtěžovaly.
Co byste, paní doktorko, vzkázala pacientům na závěr?
Fibrilace síní se stala velmi běžnou diagnózou, s níž kardiologové dennodenně pracují ve svých ordinacích a v nemocnicích. Incidence fibrilace síní stoupá a nikdo z nás si nemůže být jistý, že se mu fibrilace síní zcela vyhne. U této arytmie platí, že je dobré být krok před ní. Nečekat na komplikace a škody, které by mohla napáchat, pokud by zůstala skrytá. Prověřovat její potenciální přítomnost aktivně už od věku nad 60 let není nijak přehnané. Vnímat svoje tělo a nepříjemné srdeční vjemy je potřeba včas řešit. Léčba fibrilace síní je velmi individuální, doslova ušitá na míru každému jednotlivému pacientovi. Cíle léčby jsou však stejné pro všechny – pacient se musí cítit dobře a musí se minimalizovat komplikace (ať už komplikace samotné fibrilace síní, nebo komplikace případné léčby).
* Detailní zdroj informací pro odborníky je uveden v aktuálních guidelinech pro fibrilaci síní z r. 2020. Evropské kardiologické společnosti: www.escardio.org https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehaa612
* V tomto textu bylo použité volné parafrázování z výše uvedeného zdroje (označené hvězdičkou) pojednávající o incidenci + mortalitě, která pochopitelně nemůže být smyšlená či odhadovaná.
Související články
Spánková apnoe
Syndrom spánkové apnoe je poměrně vážná porucha spánku, při které pacient v podstatě přestává dýchat, což zvýší tlak v dýchacích cestách, následuje tzv. mikroprobuzení, dech se následně obnoví. Tento proces se může za hodinu zopakovat více než stokrát. Onemocnění tedy nenarušuje jen přísun kyslíku, ale také kvalitu spánku a celkové zdraví pacienta. Pacient se pak po probuzení cítí unavený, a to i po celonočním spánku. Spánkovou apnoí často trpí lidé, kteří chrápou.
více
Plísňová kožní onemocnění – příznaky a léčba
Infekční onemocnění kůže jsou způsobená plísněmi, nejčastěji kvasinkami či dermatofyty. Mohou se objevit kdekoli na těle, nejvíce však vznikají mezi prsty na nohou, na chodidlech, rukách, v podpažích či ve vlasech. Prospívá jim vlhko a teplo, což se promítá také do míst nákazy. Snadno se přenášejí použitím stejného předmětu (ručníku, manikúry) či ve vlhkých veřejných prostorách (bazény, posilovny, šatny). Infekční jsou i odloupnuté šupinky kůže, a to ještě několik měsíců po odloupnutí.
více
Krev ve stolici – příznaky a léčba
Krev ve stolici signalizuje různá onemocnění lišící se i svou závažností. Nejčastěji jde o hemeroidy, záněty střev, zánět jícnu, žaludeční vředy nebo rakovinu tlustého střeva.
více
Agorafobie – příčiny, projevy a léčba
Agorafobie je jednou z nejrozšířenějších forem chorobného strachu. Někdy bývá chybně považována za strach z otevřených prostranství (agora ve starém Řecku označovalo volné prostranství, např. tržiště, později shromaždiště, kde se konaly veřejné diskuse občanů). V psychiatrii slovem agorafobie označujeme strach z míst či situací, odkud člověk nemůže snadno uniknout, kam se k němu v případě potíží nedostane pomoc, případně kde může být kvůli svému chování zostuzen. V závažných případech může být až neschopen opouštět svůj domov či jiné bezpečné útočiště. Jaké jsou příčiny vzniku, typické příznaky a možnosti léčby agorafobie?
více