Jak užívat probiotika: Účinky a vhodný výběr

Probiotika jsou důležitá pro správnou funkci trávení. Foto: silviarita, Pixabay

 

Co jsou probiotika?

Výraz pro biotic (pro život) pochází z řečtiny a tvoří opak k výrazu antibiotikum. Nejčastěji jde o bakterie, ovšem patří mezi ně třeba i kvasinky. Probiotika mají mnoho prospěšných funkcí – kromě toho, že upravují trávení a zpracovávání potravy, mají vliv také na imunitu, zneškodňují patogenní bakterie a jsou užitečná při srážení krve (díky produkci bioaktivního vitamínu K).

 

V jakých případech se probiotika užívají

Probiotické mikroorganismy jsou přirozenou součástí lidského organismu a udržují nejen pořádek ve střevech, ale i dobré fungování imunity. Při řadě stavů (špatné stravovací návyky, nemoc, infekce jako průjem či zvracení) je tato rovnováha narušena. Je tedy třeba ji obnovit, tzn. znovu osídlit střevo hodnými mikroorganismy, které pak nedovolí těm špatným se množit a způsobovat problémy v trávicím ústrojí.

Probiotika můžete užívat preventivně i jako doplňkovou léčbu. Jsou vhodná pro všechny věkové kategorie a je možné je užívat i dlouhodobě. Jako doplňková léčba se doporučují například v těchto případech či potížích:

 

• při užívání antibiotik,
• při průjmu/zácpě,
• při plísňovém onemocnění pokožky, úst, pohlavních orgánů atp.,
• v případě výskytu ekzému,
• v případě oslabeného imunitního systému,
• při alergiích a intoleranci laktózy,
• při zánětlivých a autoimunitních onemocněních střev,
• při špatné funkci jater, slinivky a žlučníku,
• při onemocnění cukrovkou,
• během těhotenství a kojení.

Doplňková léčba probiotiky se doporučuje při potížích s trávením i při oslabení imunity. Foto: Darko Djurin, Pixabay

Probiotika a antibiotika

Zejména v zimním období je lidský organismus náchylný k řadě onemocnění – například zánětu průdušek, bronchitidě, angíně. Po prochladnutí přijde viróza, která se kvůli pomnožení bakterií časem změní na angínu. Také běžný kašel může přejít do bronchitidy či do zánětu průdušek. A taková onemocnění vyžadují léčbu antibiotiky.

Kvůli antibiotikům je ale zdravé prostředí ve střevech narušeno, je tedy třeba obnovit rovnováhu střevní mikroflóry. Narušení bakteriální rovnováhy má totiž za následek různé zažívací potíže a často také rozvoj kvasinkové infekce. Proto se doporučuje začít užívat probiotika hned při zahájení léčby bakteriální infekce antibiotiky, následně 14 dní po jejich vysazení. Při předepisování antibiotik se probiotika pacientům doporučují jako možnost, nikoliv jako nutnost. A to zvláště u širokospektrých antibiotik.

Jak užívat probiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, kterým je třeba vytvořit správné podmínky pro růst. Jsou totiž citlivá na pH, změny teploty, kyslík, a navíc se ovlivňují vzájemně. Základem je dodržení pokynů pro užívání uvedených na obalu. Dozvíte se tam, zda se doporučuje jejich užívání s jídlem, nebo naopak nalačno, jak je správně skladovat a další informace. Na zapíjení probiotik je nejvhodnější čistá voda.

Jak vybrat nejlepší probiotika
V lékárnách najdete doplňky stravy v různých formách. Například probiotika ve formě kapek jsou vhodná pro děti. Dále existují kapsle a tablety rozpustné v ústech, případně vaginální probiotika čili kapsle, které se zavádějí do pochvy. Každá probiotika obsahují více různých kmenů prospěšných bakterií. Ve složení můžete narazit také na zkratku CFU (Colony Forming Units), která značí, kolik jednotek je schopných množit se a tvořit nové kolonie.

Mezi nejoblíbenější probiotické doplňky stravy patří např. řada Biopron, Hylak, Enterol nebo ProbioLact.

Nejčastější druhy kmenů probiotických bakterií

Laktobacily (bakterie mléčného kvašení)

Lactobacillus casei, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus reuteri. Tyto bakterie rozkládají laktózu a jiné cukry na kyselinu mléčnou. Jsou běžně přítomné v různých prostředích a obvykle nejsou patogenní. Kromě pozitivních účinků na trávení také brání růstu bakteriím vyvolávajícím střevní záněty a průjem (např. salmonela).

Bifidobakterie

Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium animalis, Bifidobacterium infantis a další. V doplňcích se často vyskytují v kombinaci s laktobacily a jejich účinek se vzájemně doplňuje. Jedná se o první bakterie, se kterými přijde do kontaktu novorozenec při průchodu porodními cestami. Nacházejí se i v mateřském mléce, vytváří kyselé pH a zdravé prostředí, tj. základ pro budování imunitního systému dětí. Císařský řez, případně podávání umělé dětské výživy, může negativně ovlivnit mikroflóru dítěte i následný vývoj imunity a zažívání.

Enterobakterie

Enterococcus faecium. Pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.

Kvasinky

Saccharomyces boulardii. Osvědčuje se při všech infekčních průjmech – zlepšuje totiž odolnost vůči cizím bakteriím. Dále pomáhá při léčbě a prevenci zánětu tlustého střeva a při průjmech spojených s užíváním antibiotik.

Přírodní probiotika

Probiotika lze získávat z výživových doplňků, ale také v rámci zdravé stravy, přičemž potraviny obsahující přírodní probiotika dodávají organismu další potřebnou výživu. Mezi výjimečně zdravé (tuzemské i exotické) potraviny obsahující probiotika patří např. kefír, jogurt, acidofilní mléko, podmáslí, kysané zelí, jablečný ocet, kvašené okurky, bryndza, zrající sýry, kimchi, kombucha, natto, tempeh a miso.

Přírodní probiotika naleznete ve velké míře ve zkvašené zelenině – vyzkoušejte kysané zelí, kimchi nebo kvašené okurky. Foto: Micah Tindell, Unsplash

Probiotika pro děti a miminka

Doplňování probiotik je důležité hlavně u nekojených dětí, nedonošených nebo předčasně narozených miminek, u dětí narozených císařským řezem a u dětí, jejichž rodiče trpí alergiemi. Nejdůležitější probiotické kultury pro děti jsou Bifidobacterium (B.) bifidum, B. infantis a Lactobacillus (L.) rheuteri a B. lactis BB-12.

TIP: Ve formě kapek jsou oblíbená např. probiotika pro děti BioGaia, ve formě tobolek třeba Biopron.

Vztah probiotik a prebiotik

Prebiotika jsou nestravitelné cukry (tzv.oligosacharidy, prebiotická vláknina). Ty tvoří vlastně potravu pro probiotické mikroorganismy – zajišťují jim vhodné podmínky pro růst, množení a zakládání nových kolonií. Tyto cukry také podporují trávení, střevní pasáž a mají další příznivé účinky. Prebiotika jsou k dostání jako doplněk stravy, ale nejlepší je přijímat je z přirozených zdrojů – ze stravy.

Nejlepším prebiotikem je oligosacharid inulin, který se nachází například v kořenu čekanky (melta), v zelenině, česneku, cibuli, banánu a luštěninách.

Kombinací prebiotik a probiotik vzniká synbiotikum. Poslední dobou se častěji objevuje pojem postbiotika – látky vyráběné probiotickými přátelskými bakteriemi. Tyto látky mají význam pro dobrou funkci imunitního systému.

Důležitost a účinky probiotik

Pozitivní účinky probiotik jsou vědecky podložené. Je dokázáno, že úpravou střevní mikroflóry lze zlepšovat imunitu, a tudíž i průběh některých nemocí – třeba atopického ekzému, alergií a tak dále. Ve střevě se totiž nachází významná část našeho imunitního systému.

„Nezapomínejme, že probiotické bakterie jsou ve střevě normálně přítomné. Vytvářejí se tam díky prebiotické vláknině, kterou přijímáme ve stravě a která je obsažena například v mateřském mléce (pozor na pojmy probiotika a prebiotika). Třeba při střevních infekcích jako průjem a zvracení jsou dnes probiotika jediným správným lékem (kromě rehydratačních roztoků), a to u dětí i dospělých,“ vysvětluje MUDr. Martina Spaziererová, pediatr, EUC Klinika Kladno.

Sháníte-li probiotika, neváhejte využít široký sortiment EUC Lékáren:

Probiotika                 

Potřebujete-li poradit s používáním probiotik nechte si poradit od odborníků v rámci sítě EUC:

Praktičtí lékaři v EUC