Klíšťová encefalitida – příznaky, léčba a prevence

Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány.

Přenos klíšťové encefalitidy

„Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány. Virus, který má encefalitidu na svědomí, patří mezi arboviry z čeledi Flaviviridae. Přenášečem jsou nymfy či dospělci klíštěte obecného (Ixodes ricinus). Rezervoárem viru jsou drobní hlodavci a lesní zvěř, od nichž se klíště nakazí. Existuje i vzácnější (alimentární) cesta přenosu, např. při požití nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka. Takto získané onemocnění mívá zpravidla lehčí průběh,“ vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé, která působí také ve službě Lékař online 24/7.

K přenosu klíšťové encefalitidy dochází už po 2 hodinách od přisátí infikovaného klíštěte a inkubační doba se pohybuje mezi 1 až 3 týdny.

Příznaky klíšťové encefalitidy

Po uplynutí inkubační doby má encefalitida typicky 2 fáze. Někdy však proběhne jen některá z nich, případně může onemocnění probíhat bez příznaků. Nejběžnější dvoufázová forma probíhá následovně:

• fáze– tzv. chřipková fáze trvá zhruba 3 až 5 dní. Jeví se podobně jako chřipka, tzn. bolestmi kloubů, hlavy, svalů, teplotou, nechutenstvím, nevolností, únavou. U některých pacientů proběhne jen tato 1. fáze. Následně nastupuje tzv. období klidu, které trvá 1 až 20 dní.
• fáze– zpravidla se objeví světloplachost a velké bolesti hlavy. Může se objevit spavost až kóma, poruchy hlavových nervů, bulbární syndrom, poruchy hybnosti svalů, nervová obrna, dále vysoké horečky, poruchy spánku a paměti, zvracení, třesy. Tato akutní fáze trvá 2 až 3 týdny.

Po 2. fázi mohou nastat i trvalé následky – např. chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, soustředění a rovnováhy, deprese, třes, obrny svalů. Přičemž cca 1 % případů končí fatálně. U dětí do 7 let mívá encefalitida většinou lehčí průběh.

K projevům klíšťové encefalitidy patří i silné bolesti hlavy a světloplachost. Foto: Carolina Heza, Unsplash

Léčba klíšťové encefalitidy

Diagnostika klíšťové encefalitidy se provádí krevními testy (průkazem protilátek) a vyšetřením mozkomíšního moku, který je nejoptimálnějším zdrojem informací o průběhu nemoci. Odběr likvoru se provádí se tzv. lumbální punkcí, tedy vpichem do oblasti bederní páteře. Při potvrzení diagnózy je naprosto nezbytná neprodlená hospitalizace v nemocnici pod dohledem odborníků.

Cílená antivirová léčba neexistuje, aplikuje se jen léčba symptomatická (léky proti bolesti, zvracení, na snížení horečky), která je většinou podávána ve formě infuzní terapie.

Nedílnou součástí léčby je klid na lůžku, žádný stres ani ostré denní světlo – jinak může dojít ke zhoršení příznaků, tedy i k prodloužení hospitalizace a rekonvalescence. Podpůrný význam má i vitaminoterapie (vit. B) a rehabilitace. Nekomplikované onemocnění rozvinuté do 2. fáze si zpravidla žádá cca 2 týdny hospitalizace a další 2 až 4 týdny rekonvalescence.

Klíšťová encefalitida: Očkování a prevence onemocnění

Proděláte-li klíšťovou encefalitidu, získáte dlouhodobou imunitu v řádu 20 až 30 let. Jako nejúčinnější prevence se však jeví očkování, jehož aplikaci můžete zahájit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Základní očkovací schéma sestává ze 3 dávek – 2. dávka se provádí 1 až 3 měsíce po 1. dávce, 3. dávka 5 až 12 měsíců po 2. dávce. Během letních měsíců je možné využít tzv. zrychlené očkovací schéma, kdy druhá dávka následuje už 14 dní po dávce první. Třetí dávku je třeba aplikovat 5 až 12 měsíců po druhé.

První přeočkování se doporučuje po 3 letech, další pak každých 3–5 let.

Klíšťová encefalitida: Očkování a cena

Cena vakcíny proti encefalitidě se pohybuje kolem 700 Kč u dětí a 800 Kč u dospělých, konkrétní vakcínu doporučí lékař. Některé zdravotní pojišťovny (např. VZP) poskytují na očkování příspěvky, stačí se u nich informovat. Součástí prevence onemocnění jsou i režimová opatření jako vhodné oblečení do přírody pokrývající celé tělo, používání repelentů, promptní odstranění klíštěte a dezinfekce místa zákusu. Prevencí je případně též pití pasterizovaného mléka.

Komplikace klíšťové encefalitidy

V některých případech může dojít k samovolnému uzdravení. Má-li ale nemoc komplikovaný průběh, nedojde-li k včasnému zahájení léčby, případně nebyl-li dodržen klidový režim, hrozí trvalé následky (chronické bolesti hlavy, poruchy spánku a koncentrace, obrna horních končetin…). Takovými následky trpí cca čtvrtina pacientů. Je tedy zásadní encefalitidu včas diagnostikovat a zahájit odbornou léčbu. Onemocnění může vést i k úmrtí.

Klíšťová encefalitida u dětí

U dětí se klíšťová encefalitida relativně často projevuje „jen“ jako meningitida (onemocnění postihující mozkové obaly/pleny). Mezi typické projevy meningitidy patří horečka, bolest hlavy, ztuhlá šíje, nevolnost a zvracení.

V závažnějších případech se k zánětu mozkových blan přidává postižení mozku, tehdy onemocnění označujeme jako meningoencefalitidu. Dítě pak může trpět dočasnými neurologickými poruchami (nervová obrna, poruchy vědomí). Obecně platí, že čím je dítě starší, tím pravděpodobnější je závažnější průběh.

Klíšťová encefalitida může postihnout všechny věkové kategorie dětí, včetně batolat. Také malé pacienty ohrožuje dlouhodobými následky, ačkoli často právě u nich odezní bez větších komplikací. I u dětí se jako nejúčinnější prevence jeví očkování.

Rozdíl mezi boreliózou a klíšťovou encefalitidou

Jedná se o naprosto rozdílná onemocnění, obě však přenáší klíště obecné, obávaný parazit okupující českou přírodu. Lymská borelióza (LB) je bakteriální onemocnění a léčí se antibiotiky. Rozlišujeme tzv. časné a pozdní stádium onemocnění. Pro časné stádium je typický výskyt červené skvrny s centrálním výbledem, který se objeví v místě zakousnutí a postupně se rozšiřuje do okolí. Časté jsou i bolesti svalů, kloubů, únava a další problémy. Klinický obraz LB může být velice pestrý. 3. fáze může přijít až za několik let, zahrnuje poškození kůže, nervové tkáně, srdce a kloubů.

Víte že klíšťová encefalitida není jediným typem encefalitidy? Dalšími viry, které mohou způsobit zánět mozku jsou např. virus vztekliny, herpes viry či virus způsobující dětskou obrnu, který je v ČR díky očkování eradikován (vymýcen). Encefalitidu mohou způsobit ale i některé bakterie a viry. Může se vyskytovat i na autoimunitním podkladě.

Kde se vyskytují infikovaná klíšťata

Klíšťata jsou aktivní už od jara, kdy teplota nenápadně stoupá nad 5 °C. Plně aktivní jsou cca 1 až 2 týdny po posledních záchvěvech zimy a nejčinorodější bývají od dubna do října. Klíště však můžete potkat i během teplé zimy.

Drží se v trávě a na křovinách, zhruba do výšky 1,5 m, ale mohou k vám doputovat i v srsti domácí zvířeny. Klíště se zkrátka vyskytuje všude tam, kde je tráva vyšší než 20 cm, přičemž přenašečem mohou být samičky i jejich nymfy. Předpověď aktivity klíšťat najdete na stránkách ČHMÚ, na internetu jsou k dohledání i různé mapy zobrazující aktuální výskyt klíšťat v daných oblastech.

Klíšťová encefalitida – mapa, Zdroj: kliste.cz

Klíšťová encefalitida – interaktivní mapa zobrazující velikost rizika onemocnění klíšťovou encefalitidou (autorem je tým Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze)

Podceňovat „klíšťovku“ se nevyplácí

Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu, které postihuje mozek a mozkové blány. Zanedbání léčby může mít trvalé až fatální následky, proto zde není radno zahrávat si s domácí či alternativní léčbou a raději rovnou vyhledat lékaře. V případě sebemenšího podezření se tedy neváhejte obrátit např. na odborníky z kliniky EUC.

V případě podezření na klíšťovou encefalitidu neváhejte kontaktovat praktického lékaře. Registrovat se můžete i u odborníků v síti EUC:

Praktičtí lékaři EUC

Často kladené otázky