Laktátová křivka – co nám řekne a má laktátový test smysl i pro hobíky?

Kyselina mléčná, dále pouze laktát, je zjednodušeně řešeno určitým „meziproduktem“ glykolytické fosforylace, tedy enzymatického děje, který umožňuje svalovou kontrakci (stažení) při zátěži vyšší intenzity.

Grafické znázornění hodnot laktátu získaného při odběrech krve při narůstající zátěži.

Ukáže určitou úroveň nárůstu právě tohoto ukazatele, který může být využit jako určité hranice, „prahy“ intenzity zátěže, v tréninku potřebné pro rozvoj zejména vytrvalostních schopností.

Pamatuji se, že „odběry na laktát“ jsme dělali s trenérem Uhrinem starším již téměř před 40 lety u fotbalistů RH Cheb. Dnešní věda ukazuje, že použití údajů laktátové křivky není zase tak „dominantní-přesné“ pro stanovení tréninkové zátěže. Jejich hodnoty mohou různě kolísat z řady dalších příčin, nejen v důsledku rozvoje vytrvalostních schopností. Pochybuji o důležitosti četnějších „odběrů na laktát“.

Dle mne jde o poměrně ne zcela přesnou metodu, která je navíc invazivní a samozřejmě tedy i bolestivá. Dnes již existují i další metody, které umožní sportovci upřesnit, jak trénovat na určitých „stupních intenzity zátěže“.

Již na tuto otázku částečně odpovídám dříve, samozřejmě existují i další faktory, které „hladinu laktátu“ ovlivňují. Například, zjednodušeně řečeno, je nesmírně důležitá metabolická aktivita jater, která jej dále zpracovává (tedy včetně např. saturace krví) či množství zapojených svalových skupin (i laktát je v některých svalech využit dále jako palivo). Tyto děje jsou ovlivněny samozřejmě nejen typem lokomoce (pohybu), ale i řadou dalších faktorů.

Má smysl tepovou frekvenci převést na dané tempo po rovině? Například anp práh mám na… střelím – 170 tepech, což odpovídá tempu třeba 3:30/km. V závodě ale nenosím hrudní pás, tak si hlídám tempo. Je to možné řešit i takto?

Ano, aplikace intenzity zátěže, převedená do např. do realizovaného výkonu/práce /cyklistika/ či rychlosti běhu atd., je možná. Ale u běhu nelze zapomenout, že intenzita zátěže je závislá samozřejmě i na např. reliéfu terénu, kvalitě podkladu, typu obuvi, klimatických podmínkách atd., včetně třeba i délky kroku.

Ne a současně nelze zapomenout, že nějaký aerobní a anaerobní práh nejsou jedinými ukazateli „výkonnosti“, zvlášť pokud se bavíme o dlouhých vzdálenostech. Není jediný a není ani často nutné, abychom jej znali přesně. Existují samozřejmě také i novější koncepty doporučující intenzitu tréninkové zátěže, závislé například na prokrvení (saturaci) zapojených svalů, nebo jiné ukazatele dalších jednoduchých či komplexních testů, které umožní získat potřebné informace pro rozvoj trénovatelnosti jedince.

Dle mne ne, samozřejmě záleží na kvalitě přístroje. Ruční přístroje, používané v terénu, mohou být méně přesné.

Nevím, jaké máte na mysli doporučení, asi doporučení absolvovat vyšetření s odběry laktátu. Ale povím to obecně takto. Řada, zejména rekreačních, sportovců někam stále spěchá v intenzitě realizované zátěže. Nejen, že nedochází v tomto případě k rozvoji požadovaných, tréninkem získaných, schopností, ale často si sportovec vlastně ubližuje. Nesmíme zapomenout, že sportovní činnost je tu zejména pro naše zdraví, proto máme sportovat, v případě vašeho dotazu běhat. Maximální úsilí ale tělu nepřináší požadované benefity pro jeho zdraví.

Poradím to, co je obecně známé. Pro udržení zdraví a rozvoj určité zdatnosti je důležitá zátěž lehčí až střední intenzity. Pro ty, co nemají žádné jiné pomůcky, tak jde o zátěž, při které ještě se zvýšeným úsilím mohu dýchat nosem, nebo při které se již zadýchávám, ale ještě s určitým úsilím mohu mluvit. Pokud chcete pracovat přímo na přípravě nějaké „rekreační“ výkonnosti s účastí na závodech a máte nějaké pomůcky na měření tepové, nebo lépe srdeční činnosti, tak si pamatujte. Co nejobecněji … proveďte jednoduchý test/zátěž v terénu, kde budete i dále sportovat (běh po rovině, do kopce, jízda na kole či další lokomoce). Po zahřátí stále zvyšujte/stupňujte pomalu svoji intenzitu zátěže tak, abyste se v 8. – 10. minutě dostali do svého maxima (subjektivně už to rychleji nejde) a v tuto chvíli odečtěte svou srdeční/tepovou frekvenci. Od ní odečtěte 40 tepů a na této hladině běhejte pro své zdraví a rozvoj vytrvalosti (někdo to může nazývat objemová zátěž, kyslíkový práh atd.). A takto stále běhejte, protože pro vaše zdraví a kondici to stačí. Pokud vám jde o určitý „lepší realizovaný“ výkon, kdy se chcete účastnit nějakých závodů, tak několik týdnů před nimi zapojte do přípravy na závody 2-3krát týdně další trénink na vyšší úrovni zátěže. V tuto chvíli použijete již dříve testem do maxima vaši dosaženou srdeční/tepovou frekvenci a odečtěte ne 40, ale pouze 20 tepů. A na této úrovni začněte realizovat požadovanou pohybovou aktivitu (běh, kolo, běžky atd.), ale pouze v určitých intervalech (trvají dle délky závodu různě), obecně mezi 10-20 minutami a poté stejný čas zpomalte na úroveň dosažené frekvence mínus 40. A několikrát toto střídání intenzit opakujte. Následné závody právě na této vyšší intenzitě poběžíte.

A pro všechny ostatní výkonnosti, špičkové, a ty sportovce, co vše chtějí vědět skutečně podrobně, naše pracoviště nabízí vynikající přístrojové vybavení s testy, které vám jsou schopny dokonale poskytnout všechny údaje o vaší současné výkonosti a samozřejmě také vypočítat požadované zóny výkonnosti potřebné pro váš trénink.

Pamatujte si:

a) sledování laktátové křivky není tak dominantní/potřebné při určení tréninkových zón,

b) dnešní moderní přístroje (samozřejmě naše pracoviště je špičkově vybaveno) jsou schopny z řady důležitých, sledovaných ukazatelů přesně určit vše, co pro váš trénink a případně přípravu na závod potřebujete.