Mononukleóza – příznaky, přenos a léčba
02. prosince 2024

Mononukleóza je virové infekční onemocnění, které se klinicky podobá streptokokové angíně. Mezi hlavní příznaky patří nateklé mandle, bolest v krku, horečka a zvětšená játra. Na rozdíl od angíny však nereaguje na antibiotickou léčbu. Mononukleóza se většinou přenáší slinami a v ČR patří mezi poměrně častá onemocnění. Jak se mononukleóza projevuje, je u mononukleózy důležitá dieta? Jak probíhá přenos nemoci a jaký je postup léčby?
Co to je mononukleóza
Mononukleóza je onemocnění vyvolané primoinfekcí, virem Epstein-Barrové (EBV), který pak v latentním stavu přetrvává v organismu po celý život. Může tedy dojít k jeho reaktivaci podobně jako u jiných herpetických infekcí. Nejvyšší výskyt mononukleózy je v pubertě, u mladistvých a mladých dospělých mezi 15 a 24 lety. Mononukleóza u dětí do 2 let bývá primoinfekce bez příznaků, u menších dětí má mononukleóza mírný průběh. V takovém případě nemocný dochází na pravidelné kontroly na infekční oddělení nejbližší nemocnice. Při rozsáhlém otoku krku, přetrvávající vysoké horečce nebo větším zánětu jater je pak nutná hospitalizace. Mononukleóza u dospělých osob starších 40 let se prakticky nevyskytuje.
Mononukleóza příznaky a projevy
Mononukleóza se diagnostikuje pomocí odběru krve, výtěru z krku a jaterních testů (CRP je při mononukleóze různě zvýšeno dle přítomnosti bakteriální superinfekce). Začátek nemoci může být náhlý i pozvolný, mohou se objevit příznaky a projevy jako bolesti hlavy či břicha, bolesti v krku, bolesti svalů, nevolnost, nechutenství, únava, zvýšené pocení a horečka. Ta může u dětí dosahovat až 40 °C a trvat klidně i 10 až 14 dní. Mezi 3 nejtypičtější projevy mononukleózy patří:
- angínové příznaky (horečka, bolest v krku, nateklé mandle s bílým povlakem aj.),
- zvětšení lymfatických uzlin (především pak na krku, v podpaží a v tříslech),
- zvětšení jater a sleziny (hepatosplenomegalie, nejvýrazněji ve 2. týdnu).
Dále se mohou objevit další příznaky jako:
- silná únava,
- bolest v pravém podžebří,
- drobná tečkovitá vyrážka na měkkém patře (petechie),
- krátkodobá žloutenka,
- otoky víček, vyrážka různého charakteru,
- ucpání horních cest dýchacích či zápach z úst.
- si u 15 % případů se objeví zarudnutí kůže na trupu a na vnitřní straně stehen. Výsev se zvolna promění v malé puchýřky neobsahující tekutinu.
Foto: Freepik.com
Infekčnost mononukleózy
Infekční mononukleóza (dříve též nazývaná jako žlázová horečka) se nazývá také nemoc studentů, polibková nemoc nebo nemoc z líbání. To proto, že přenos mononukleózy probíhá většinou slinami při blízkém kontaktu osob, ovšem může proběhnout i transfuzí krve. Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo zdravý nosič viru, přičemž přenašečem může být i rekonvalescent. Inkubační doba mononukleózy je 4 dny až 4 týdny. Pacient po prodělání onemocnění získává doživotní imunitu vůči nemoci, reaktivace mononukleózy by neměla nastat, ale v ojedinělých případech při výrazném oslabení imunity může vypuknout mononukleóza podruhé.
Mononukleóza dieta
Vzhledem k tomu, že se při nemoci zvětšují játra a slinivka, doporučuje se při mononukleóze dieta. Lehký dietní jídelníček přispívá při mononukleóze k rychlejší regeneraci jaterních buněk znamená vařit jídla na vodě, dusit v páře, šetřit solí a stravu dochucovat bylinkami. Co jíst? Z masa je vhodné hlavně to bílé – kuře, králík a ryby.
Zvláště na počátku nemoci jsou nevhodná ostrá kořeněná jídla. Dále je nutné vypustit tučná a smažená jídla, živočišné tuky, sladkosti, uzeniny, kečupy, hořčice, různé konzervy, ale také kávu a zcela při mononukleóze vynechat alkohol alespoň na 6 měsíců.
Foto: Freepik.com
Podpůrná léčba monenukleózy
Důležitý je i dostatečný příjem tekutin (alespoň 2 litry denně). V lékárnách je k dostání také speciální jaterní čaj vhodný pro regeneraci jater. Pro celkovou podporu imunity se doporučuje vitamín C a B-komplex až do úplného uzdravení. Z babských rad je vhodný např. česnek a echinacea, dále smetánka lékařská a ostropestřec mariánský.
Pro podporu správné funkce jater jsou k mání různé doplňky stravy, například výtažek z ostropestřce mariánského nebo bylinné kapky Játra-žlučník.
Mononukleóza v těhotenství
Štěstí je, že EBV-mononukleózu prodělá skoro každý člověk, máme proto v těle protilátky. Ty chrání plod. Někdy u gravidních žen mononukleóza proběhne úplně bez příznaků. Riziko hrozí v 1. trimestru jako u většiny nemocí, protože těhotenství je ještě velmi citlivé a zranitelné. Při mononukleóze by těhotným ani plodu nemělo hrozit žádné riziko, ale stále platí pravidlo: Při jakýchkoliv obtížích, okamžitě navštivte svého gynekologa.
Léčba mononukleózy u dětí a dospělých
Léčba infekční mononukleózy je symptomatická. Jelikož se jedná o virové onemocnění, antibiotika na něj nezabírají, případně se podávají jen při superinfekci. Při výrazném nálezu v krku, problémech s polykáním či dechových obtížích se někdy podávají kortikoidy. Během léčby mononukleózy je vhodné dodržovat či užívat následující:
- klidový režim,
- jaterní dieta,
- vitaminy,
- antipyretika (na snížení horečky),
- obklady na krk a kloktadlo.
Kompletní léčba mononukleózy může trvat až 6 měsíců. První měsíc je nemocný povinen strávit doma, po dobu alespoň 3 měsíců je nutné dodržovat jaterní dietu dle výsledků z vyšetření, a i po úspěšném vyléčení se nedoporučuje větší fyzická aktivita. U dětí je třeba alespoň na 3 týdny vynechat školu a další 3 měsíce minimalizovat tělesnou námahu.
Prodělaná mononukleóza a její následky
Onemocnění obvykle ustupuje do 2 až 4 týdnů, ale únava, slabost a nechutenství mohou přetrvávat až několik měsíců. Někdy nemoc probíhá zcela bez příznaků, lékař tak infekční mononukleózu detekuje až z krevních testů i o několik let později.
Při správné léčbě se běžně neobjevuje trvalé poškození jater. Zkraje nemoci je organismus oslabený a náchylný k infekcím, proto by se měl pacient vyhnout možnosti nákazy nebo prochladnutí i fyzické zátěži. Při nedodržení diety při mononukleóze léčebného režimu, který doporučí lékař, hrozí opětovné propuknutí nemoci s komplikovanějším průběhem. Průběh infekční mononukleózy je většinou mírný. Pokud se však k léčbě přistupuje nezodpovědně, může to vést k reaktivaci nemoci, případně k vážnějším zdravotním problémům. Přechozená mononukleóza může mít další následky. Dojít může např. ke zvětšení sleziny, která je po odeznění zánětu dočasně křehčí, a k dalším komplikacím od oslabení imunity až po zánět mozkových blan. Nepodceňujte doporučení lékaře a dodržujte pokyny léčby.
Nejen při podezření na mononukleózu se můžete obrátit na odborníky z EUC:
Často kladené otázky
Související články
Více článkůSpánková apnoe
Syndrom spánkové apnoe je poměrně vážná porucha spánku, při které pacient v podstatě přestává dýchat, což zvýší tlak v dýchacích cestách, následuje tzv. mikroprobuzení, dech se následně obnoví. Tento proces se může za hodinu zopakovat více než stokrát. Onemocnění tedy nenarušuje jen přísun kyslíku, ale také kvalitu spánku a celkové zdraví pacienta. Pacient se pak po probuzení cítí unavený, a to i po celonočním spánku. Spánkovou apnoí často trpí lidé, kteří chrápou.
více
Plísňová kožní onemocnění – příznaky a léčba
Infekční onemocnění kůže jsou způsobená plísněmi, nejčastěji kvasinkami či dermatofyty. Mohou se objevit kdekoli na těle, nejvíce však vznikají mezi prsty na nohou, na chodidlech, rukách, v podpažích či ve vlasech. Prospívá jim vlhko a teplo, což se promítá také do míst nákazy. Snadno se přenášejí použitím stejného předmětu (ručníku, manikúry) či ve vlhkých veřejných prostorách (bazény, posilovny, šatny). Infekční jsou i odloupnuté šupinky kůže, a to ještě několik měsíců po odloupnutí.
více
Krev ve stolici – příznaky a léčba
Krev ve stolici signalizuje různá onemocnění lišící se i svou závažností. Nejčastěji jde o hemeroidy, záněty střev, zánět jícnu, žaludeční vředy nebo rakovinu tlustého střeva.
více
Agorafobie – příčiny, projevy a léčba
Agorafobie je jednou z nejrozšířenějších forem chorobného strachu. Někdy bývá chybně považována za strach z otevřených prostranství (agora ve starém Řecku označovalo volné prostranství, např. tržiště, později shromaždiště, kde se konaly veřejné diskuse občanů). V psychiatrii slovem agorafobie označujeme strach z míst či situací, odkud člověk nemůže snadno uniknout, kam se k němu v případě potíží nedostane pomoc, případně kde může být kvůli svému chování zostuzen. V závažných případech může být až neschopen opouštět svůj domov či jiné bezpečné útočiště. Jaké jsou příčiny vzniku, typické příznaky a možnosti léčby agorafobie?
více