Mononukleóza – příznaky, přenos a léčba

Co to je mononukleóza

Mononukleóza je onemocnění vyvolané primoinfekcí, virem Epstein-Barrové (EBV), který pak v latentním stavu přetrvává v organismu po celý život. Může tedy dojít k jeho reaktivaci podobně jako u jiných herpetických infekcí. Nejvyšší výskyt mononukleózy je v pubertě, u mladistvých a mladých dospělých mezi 15 a 24 lety. Mononukleóza u dětí do 2 let bývá primoinfekce bez příznaků, u menších dětí má mononukleóza mírný průběh. V takovém případě nemocný dochází na pravidelné kontroly na infekční oddělení nejbližší nemocnice. Při rozsáhlém otoku krku, přetrvávající vysoké horečce nebo větším zánětu jater je pak nutná hospitalizace. Mononukleóza u dospělých osob starších 40 let se prakticky nevyskytuje.

Mononukleóza příznaky a projevy

Mononukleóza se diagnostikuje pomocí odběru krve, výtěru z krku a jaterních testů (CRP je při mononukleóze různě zvýšeno dle přítomnosti bakteriální superinfekce). Začátek nemoci může být náhlý i pozvolný, mohou se objevit příznaky a projevy jako bolesti hlavy či břicha, bolesti v krku, bolesti svalů, nevolnost, nechutenství, únava, zvýšené pocení a horečka. Ta může u dětí dosahovat až 40 °C a trvat klidně i 10 až 14 dní. Mezi 3 nejtypičtější projevy mononukleózy patří:

• angínové příznaky (horečka, bolest v krku, nateklé mandle s bílým povlakem aj.), 
• zvětšení lymfatických uzlin (především pak na krku, v podpaží a v tříslech), 
• zvětšení jater a sleziny (hepatosplenomegalie, nejvýrazněji ve 2. týdnu).

Dále se mohou objevit další příznaky jako:

• silná únava,
• bolest v pravém podžebří,
• drobná tečkovitá vyrážka na měkkém patře (petechie),
• krátkodobá žloutenka,
• otoky víček, vyrážka různého charakteru,
• ucpání horních cest dýchacích či zápach z úst.
• si u 15 % případů se objeví zarudnutí kůže na trupu a na vnitřní straně stehen. Výsev se zvolna promění v malé puchýřky neobsahující tekutinu. 

Foto: Freepik.com

Infekčnost mononukleózy

Infekční mononukleóza (dříve též nazývaná jako žlázová horečka) se nazývá také nemoc studentů, polibková nemoc nebo nemoc z líbání. To proto, že přenos mononukleózy probíhá většinou slinami při blízkém kontaktu osob, ovšem může proběhnout i transfuzí krve. Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo zdravý nosič viru, přičemž přenašečem může být i rekonvalescent. Inkubační doba mononukleózy je 4 dny až 4 týdny. Pacient po prodělání onemocnění získává doživotní imunitu vůči nemoci, reaktivace mononukleózy by neměla nastat, ale v ojedinělých případech při výrazném oslabení imunity může vypuknout mononukleóza podruhé.

Mononukleóza dieta

Vzhledem k tomu, že se při nemoci zvětšují játra a slinivka, doporučuje se při mononukleóze dieta. Lehký dietní jídelníček přispívá při mononukleóze k rychlejší regeneraci jaterních buněk znamená vařit jídla na vodě, dusit v páře, šetřit solí a stravu dochucovat bylinkami. Co jíst? Z masa je vhodné hlavně to bílé – kuře, králík a ryby.

Zvláště na počátku nemoci jsou nevhodná ostrá kořeněná jídla. Dále je nutné vypustit tučná a smažená jídla, živočišné tuky, sladkosti, uzeniny, kečupy, hořčice, různé konzervy, ale také kávu a zcela při mononukleóze vynechat alkohol alespoň na 6 měsíců.

Foto: Freepik.com

Podpůrná léčba monenukleózy

Důležitý je i dostatečný příjem tekutin (alespoň 2 litry denně). V lékárnách je k dostání také speciální jaterní čaj vhodný pro regeneraci jater. Pro celkovou podporu imunity se doporučuje vitamín C a B-komplex až do úplného uzdravení. Z babských rad je vhodný např. česnek a echinacea, dále smetánka lékařská a ostropestřec mariánský.

Pro podporu správné funkce jater jsou k mání různé doplňky stravy, například výtažek z ostropestřce mariánského nebo bylinné kapky Játra-žlučník.

Mononukleóza v těhotenství

Štěstí je, že EBV-mononukleózu prodělá skoro každý člověk, máme proto v těle protilátky. Ty chrání plod. Někdy u gravidních žen mononukleóza proběhne úplně bez příznaků. Riziko hrozí v 1. trimestru jako u většiny nemocí, protože těhotenství je ještě velmi citlivé a zranitelné. Při mononukleóze by těhotným ani plodu nemělo hrozit žádné riziko, ale stále platí pravidlo: Při jakýchkoliv obtížích, okamžitě navštivte svého gynekologa.

Foto: Pixabay.com

Léčba mononukleózy u dětí a dospělých

Léčba infekční mononukleózy je symptomatická. Jelikož se jedná o virové onemocnění, antibiotika na něj nezabírají, případně se podávají jen při superinfekci. Při výrazném nálezu v krku, problémech s polykáním či dechových obtížích se někdy podávají kortikoidy. Během léčby mononukleózy je vhodné dodržovat či užívat následující:

• klidový režim,
• jaterní dieta,
• vitaminy,
• antipyretika (na snížení horečky),
• obklady na krk a kloktadlo.

Kompletní léčba mononukleózy může trvat až 6 měsíců. První měsíc je nemocný povinen strávit doma, po dobu alespoň 3 měsíců je nutné dodržovat jaterní dietu dle výsledků z vyšetření, a i po úspěšném vyléčení se nedoporučuje větší fyzická aktivita. U dětí je třeba alespoň na 3 týdny vynechat školu a další 3 měsíce minimalizovat tělesnou námahu.

Prodělaná mononukleóza a její následky

Onemocnění obvykle ustupuje do 2 až 4 týdnů, ale únava, slabost a nechutenství mohou přetrvávat až několik měsíců. Někdy nemoc probíhá zcela bez příznaků, lékař tak infekční mononukleózu detekuje až z krevních testů i o několik let později.

Při správné léčbě se běžně neobjevuje trvalé poškození jater. Zkraje nemoci je organismus oslabený a náchylný k infekcím, proto by se měl pacient vyhnout možnosti nákazy nebo prochladnutí i fyzické zátěži. Při nedodržení diety při mononukleóze léčebného režimu, který doporučí lékař, hrozí opětovné propuknutí nemoci s komplikovanějším průběhem. Průběh infekční mononukleózy je většinou mírný. Pokud se však k léčbě přistupuje nezodpovědně, může to vést k reaktivaci nemoci, případně k vážnějším zdravotním problémům. Přechozená mononukleóza může mít další následky. Dojít může např. ke zvětšení sleziny, která je po odeznění zánětu dočasně křehčí, a k dalším komplikacím od oslabení imunity až po zánět mozkových blan. Nepodceňujte doporučení lékaře a dodržujte pokyny léčby.

Nejen při podezření na mononukleózu se můžete obrátit na odborníky z EUC:

Praktičtí lékaři EUC

Často kladené otázky