Prázdninové pohodě odzvonilo! Vyzkoušejte 5 tipů, jak zvládnout návrat dětí do školního režimu
23. září 2024

Se začátkem školního roku náhle přibývají starosti nejen dětem, ale především rodičům. Zvládnout všechny povinnosti v podobě školy nebo školky, domácích úkolů, kroužků a dalších mimoškolních aktivit, může být náročnou výzvou. Konec letní pohody, náhlá změna režimu a počasí představují zátěž i pro organismus, který navíc během prvních podzimních týdnů ohrožují i zákeřná sezónní onemocnění. Jak novým podmínkám přizpůsobit chod domácnosti, a přitom ochránit zdraví sebe i svých blízkých?
Nástup prvních podzimních dní pro mnohé z nás předznamenává nejen změnu počasí, ale i denního režimu. Přizpůsobit se novým podmínkám může být pro mnohé především v prvních týdnech zkrátka pořádná výzva. Začátek školního roku je náročný, a to jak fyzicky, tak i psychicky. Naštěstí existuje několik tipů, jak konec léta přečkat ve zdraví. „Základem je komunikace. Rodiče by měli věnovat zvýšenou pozornost změnám v chování u svých dětí a jejich reakcím na návrat do školního prostředí. Potíže se soustředěním, nechutenství, dlouhodobá únava či výkyvy nálad mohou ukazovat na závažnější problémy, které je potřeba včas řešit s odborníkem,“ připomíná MUDr. Martina Spaziererová, pediatr z EUC Kliniky Kladno.
Připravte se na těžká rána
V září a následujících měsících nejen sychravé počasí, ale i návrat dětí do velkého kolektivu přispívá k snadnému onemocnění respiračními infekcemi. Aby návrat do školních lavic proběhl hladce a všechny ranní povinnosti byly vždy včas a v klidu splněny, je vhodné začít několik týdnů před koncem prázdnin postupně posouvat čas večerky a probuzení tak, aby si děti i rodiče snáze zvykli na nový rozvrh. Vyhnou se tak problémům s ranní únavou a spánkovou deprivací.
Vyhněte se zbytečnému stresu
I když na to někdy jako dospělí můžeme zapomínat, i děti se stresují. Jejich problémy nám sice mohou občas připadat banální, ale i žáci základních škol prožívají stresové situace hodné jejich věku. Nervozita z nového prostředí, učitelů, předmětů nebo i spolužáků může v kombinaci s náročnými mimoškolními aktivitami dokonce ohrozit jejich zdraví – a tím i zdraví rodičů. Je proto důležité tyto problémy nepřehlížet a nebagatelizovat – a naopak duševní pohodu dětí pečlivě sledovat.
„V září a následujících měsících nejen sychravé počasí, ale i návrat do velkého kolektivu a prostředí u dětí přispívá k nachlazení i chřipkovým onemocněním. Stres, který prožívají ve škole z písemek a nových předmětů, jejich imunitní systém dále oslabuje, čímž je činí náchylnějšími i k dalším a mnohem závažnějším onemocněním. Řada příznaků může být také psychosomatického původu,“ říká MUDr. Spaziererová, pediatr z EUC Kliniky. „Zdravotní potíže se následně mohou snadno přenést i na rodiče – a tím vyřadit z chodu celou domácnost. Proto je klíčové, aby byli všichni členové rodiny na začátku nového školního roku opatrní a nevystavovali se zbytečnému stresu. U dětí je důležité, aby měly dostatek spánku a času na odpočinek, hraní a volnočasové aktivity, které je baví,“ dodává doktorka Spaziererová.
Posilujte imunitu
Ani sebelepší příprava na změnu režimu občas nestačí. Proto bychom měli právě v podzimním období imunitní systém svůj i svých dětí patřičným způsobem podporovat. Bez ohledu na babské rady a triky zůstávají základem silné imunity dostatek spánku, vyvážená strava a dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. V jídelníčku našich nejmenších by rozhodně neměly chybět mléčné výrobky, ryby, obiloviny – a samozřejmě čerstvé ovoce a zelenina. Naopak bychom se měli vyvarovat příliš velkého příjmu cukrů. Obranyschopnost těla můžeme dále podpořit také nejrůznějšími doplňky stravy – v případě dětí i dospělých je vhodné doplňovat především hladinu vitaminů C, B, D3 a zinku. Budování imunity organismu je ovšem dlouhodobý proces, který nekončí spolknutím vitaminové pilulky! Přistupujte k němu proto komplexně a s přípravou na náročný podzim a zimu začněte v co největším předstihu.
Věnujte čas aktivnímu odpočinku
Stres může pro naše tělo znamenat stejnou zátěž jako nemoc. Abychom se ho účinně vyvarovali, je důležité si za každých podmínek umět vyhradit alespoň zlomek dne jen pro sebe. Ideální náplní volné chvíle je aktivní odpočinek, který zároveň baví. Jóga, běh, návštěva posilovny, ale i krátká procházka mohou pomoci zahnat negativní myšlenky a zároveň budovat fyzickou odolnost těla. Je důležité, aby každá volnočasová fyzická aktivita měla svůj pevně stanovený časový rámec, díky kterému si můžeme vytvářet zdravé každodenní rutiny. Při cvičení nebo procházce bychom se měli izolovat od okolních rušivých podnětů, zejména mobilních zařízení, a tělesnou aktivitu podpořit dostatečným příjmem tekutin. Pozitivní výsledky na sebe nenechají dlouho čekat – pravidelný pohyb přispívá k udržení dobré nálady a rovněž zlepšuje kvalitu spánku.
Dbejte na vlastní prevenci
Nejlepší ochranou proti nežádoucím zdravotním komplikacím je v první řadě důsledná prevence a aktivní a informovaný přístup pacienta. Svůj zdravotní stav bychom měli pravidelně sledovat a v případě potíží jej konzultovat s odborníky. „Vhodným nástrojem prevence jsou laboratorní vyšetření. Například v rámci balíčku Prevence komplex lze snadno a rychle zkontrolovat širokou škálu metabolických procesů v těle. Testy mimo jiné prověří činnost jater, ledvin, štítné žlázy nebo slinivky. Součástí balíčku je také následná konzultace s odborníkem na dálku prostřednictvím služby Lékař online 24/7,“ upřesňuje MUDr. László Wenchich, odborný ředitel EUC Laboratoří a dodává, že výsledky testu jsou dostupné do dvou týdnů po odběru.
Související články
Spánková apnoe
Syndrom spánkové apnoe je poměrně vážná porucha spánku, při které pacient v podstatě přestává dýchat, což zvýší tlak v dýchacích cestách, následuje tzv. mikroprobuzení, dech se následně obnoví. Tento proces se může za hodinu zopakovat více než stokrát. Onemocnění tedy nenarušuje jen přísun kyslíku, ale také kvalitu spánku a celkové zdraví pacienta. Pacient se pak po probuzení cítí unavený, a to i po celonočním spánku. Spánkovou apnoí často trpí lidé, kteří chrápou.
více
Plísňová kožní onemocnění – příznaky a léčba
Infekční onemocnění kůže jsou způsobená plísněmi, nejčastěji kvasinkami či dermatofyty. Mohou se objevit kdekoli na těle, nejvíce však vznikají mezi prsty na nohou, na chodidlech, rukách, v podpažích či ve vlasech. Prospívá jim vlhko a teplo, což se promítá také do míst nákazy. Snadno se přenášejí použitím stejného předmětu (ručníku, manikúry) či ve vlhkých veřejných prostorách (bazény, posilovny, šatny). Infekční jsou i odloupnuté šupinky kůže, a to ještě několik měsíců po odloupnutí.
více
Krev ve stolici – příznaky a léčba
Krev ve stolici signalizuje různá onemocnění lišící se i svou závažností. Nejčastěji jde o hemeroidy, záněty střev, zánět jícnu, žaludeční vředy nebo rakovinu tlustého střeva.
více
Agorafobie – příčiny, projevy a léčba
Agorafobie je jednou z nejrozšířenějších forem chorobného strachu. Někdy bývá chybně považována za strach z otevřených prostranství (agora ve starém Řecku označovalo volné prostranství, např. tržiště, později shromaždiště, kde se konaly veřejné diskuse občanů). V psychiatrii slovem agorafobie označujeme strach z míst či situací, odkud člověk nemůže snadno uniknout, kam se k němu v případě potíží nedostane pomoc, případně kde může být kvůli svému chování zostuzen. V závažných případech může být až neschopen opouštět svůj domov či jiné bezpečné útočiště. Jaké jsou příčiny vzniku, typické příznaky a možnosti léčby agorafobie?
více