Také důslednou hygienou rukou můžete předejít zažívacím potížím
29. července 2020

Jak předejít nepříjemným zažívacím potížím nebo jak pečovat o střevní mikroflóru vysvětlila v rozhovoru Mgr. Kristýna Fejfarová, hlavní sestra EUC Kliniky Liberec.
Průjem může být způsobený různými důvody, co je nejčastější příčinou „běžného“ průjmu?
Nejčastější příčinou průjmů je narušení střevní mikroflóry, což může způsobit i obyčejná dietní chyba, tedy kombinace jídel tak, jak nejsme zvyklí.
Často řešíme průjem během dovolené v cizině, co bývá příčinou?
Pokud jsme v prostředí, které nám není mikrobiálně blízké, např. v subtropickém nebo tropickém pásmu, nebo v zemích, kde jsou hygienické zvyklosti horší než ty, na které jsme zvyklí, lze se snadno kontaminovat právě alimentární cestou. Důležitá je tedy zejména dobrá hygiena rukou, tepelná úprava potravin a pití balené vody.
Průjem může způsobit i léčba antibiotiky, řeší to i vaši pacienti?
Samozřejmě, každý pacient, který užívá antibiotika, je v menší či větší míře ohrožen narušením vlastního mikrobiomu (střevní mikroflóry).
Je dobré spojit léčbu antibiotiky s probiotiky?
Ne ve všech případech to považuji za úplně vhodné. Vždy je dobré zvážit léčbu u každého pacienta individuálně.
Je dobré mít v domácí lékárničce nějaký přípravek proti průjmu? Případně i probiotika?
Co se týká domácí lékárničky, tak to je spíš na uvážení každého. Na zahraniční pobyty zcela určitě ano. Stejně tak by neměly chybět v lékárničkách na dětských táborech.
Probiotika lze užívat jak preventivně, tak i jako doplňkovou léčbu?
Z hlediska prevence bych upřednostnila spíše dodržování zdravého jídelníčku, který by měl obsahovat i tzv. prebiotickou složku. Prebiotika jsou složky potravy, které živí právě probiotika, tedy ty „zdravé“ bakterie, které ve střevě potřebujeme. Prebiotika ve stravě nalezneme v zakysaných mléčných výrobcích, kvašené nebo kysané zelenině, komplexních sacharidech (čočka, fazole a dalších luštěninách), ale i v ovoci a zelenině v podobě inulinu.
Pro řadu lidí, které postihne průjem či střevní potíže, je ideální samoléčba. Kdy je ale nutné navštívit lékaře a nespoléhat se na přípravky, které máme doma?
Návštěva lékaře je vhodná, pokud se společně s průjmem objeví další příznaky jako je horečka, zvracení, případně nějaké další příznaky. V případech, kdy je průjem masivní, tedy objemný, častý, který výrazně odvodňuje organismus již ve svém začátku a pacient se cítí unavený, schvácený a není schopen úbytek tekutin a minerálů dopít. V takových stavech hrozí dehydratace organismu a rozvrat vnitřního prostředí. Na to jsou velmi citlivé děti a senioři. Naopak není třeba spěchat k lékaři, pokud jde o průjmovitou stolici, která se objeví 2x-3x za den a pacient nemá žádné další obtíže. Tam bych doporučovala nejprve samoléčbu. Léky pomůže zvolit lékárník, možné je také stav zkonzultovat s lékařem po telefonu.
Související články
Alergie umí být i smrtící. Odhalit ji lze už ze dvou kapek krve
V České republice žije přes 2,5 milionu alergiků.[1] Odhaduje se však, že reálné číslo je mnohem vyšší – řada lidí totiž nemá alergii diagnostikovanou, nebo se u nich onemocnění ještě neprojevilo naplno. S určitým projevem alergie se podle statistik setkalo 9 z 10 Čechů.[2] Velmi běžná je například reakce na „zvířecí srst“, a to i u lidí, kteří čtyřnohého mazlíčka vlastní několik let. Během jarních měsíců zase mnohé trápí i alergie na pyl. Diagnostika tohoto onemocnění přitom může být velmi jednoduchá – například EUC Laboratoře disponují unikátním přístrojem který umí ze dvou kapek krve otestovat najednou až 295 různých alergenů.
více
Disease management civilizačních chorob v ambulancích EUC
Na poslední z krajských debat série Cesta ke zdravému srdci, která se konala v Pardubickém kraji, vystoupil výkonný ředitel divize EUC klinik Jan Šlajs. V průběhu svého vystoupení představil ambiciózní a inovativní program Disease managementu civilizačních chorob v ambulancích EUC.
více
Staráte se správně o svá prsa? Jak na to ve 20, 30 a 40 letech
Ženská prsa se v průběhu let přirozeně mění. Nejde však jen o vzhled – ženy by si měly všímat především toho, zda jsou zdravá. S přibývajícími lety se totiž zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu. Od 20 let věku se proto doporučuje začít s pravidelným samovyšetřením, které by kolem třicítky již každá žena měla mít v malíčku. Na přelomu čtyřicítky přichází na řadu mamografické vyšetření, které je od 45 let věku hrazené ze zdravotního pojištění. Bezpečné je i pro ženy se silikonovými implantáty.
více
Fibrilace síní: arytmie, se kterou bychom měli všichni jednou počítat
Co je fibrilace síní, koho ohrožuje, zda se jí dá předcházet, nebo jak se léčí vysvětluje MUDr. Lucia Barčiaková, kardioložka z EUC Kliniky Praha – Šustova.
více