Věk je jako u všech onkologických onemocnění největší rizikový faktor, říká Edita Šnáblová, vedoucí lékařka EUC Mamocentra Pardubice

Paní doktorko, v Česku máme mnoho mamografických pracovišť, ženám chodí zvací dopisy na vyšetření od zdravotních pojišťoven, koná se řada akcí zaměřených na boj proti rakovině prsu. Přesto každý rok zemře na rakovinu prsu okolo 1 600 žen. Čím to je, podceňujeme prevenci?

Ano, stále máme rezervy a možnosti snižování těchto smutných čísel.  Přesto, že jsou všude dobře dostupná screeningová pracoviště, preventivních programů se nezúčastňuje kolem 40 % žen ve věku od 45 let, toto číslo je v posledních letech poměrně stacionární, regionálně se liší pouze v řádu jednotek procent.  Kdyby se nám podařilo oslovit další ženy z této kohorty, byl by to pro nás úspěch a měli bychom opravdu radost.

Jsou dnes ženy v oblasti prevence rakoviny prsu podle vás zodpovědnější? Chodí na prohlídky častěji?

Na druhou stranu, ženy, které k nám chodí, se zajímají o možnosti co nejkvalitnější prevence, ať už chtějí edukovat ve způsobech samovyšetřování nebo si samy hradí preventivní vyšetření v mezidobí, tzn. mezi screeningovými vyšetřeními hrazenými ze zdravotního pojištění.

V jakých případech a jak často by měly ženy podstupovat mamografické vyšetření?

Dvouletý interval screeningové (preventivní) mamografie je zcela správně nastavený. Pokud má žena vyšší riziko onemocnění z různých důvodů, nejčastěji při pozitivní rodinné anamnéze, tak je vhodné vyšetření častější, interval a modalitu vyšetření ženě individuálně doporučí zkušený mamolog, který zná její anamnézu i typ prsů a strukturu žlázy. Měsíční interval samovyšetření u každé ženy považuji za samozřejmost.

Můžete nějak srovnat šance na vyléčení dnes a v době, kdy byl ženě diagnostikován nádor prsu například před třiceti lety?

Šance na vyléčení nebo významné prodloužení života se dnes s dobou před 30 lety nedá vůbec srovnat, samozřejmě záleží na pokročilosti onemocnění a na typu nádoru, který u ženy zjistíme. V posledních letech se na pokroku v léčbě zejména podílí vývoj diagnostických přístrojů, genomické testování nádorů, ale nejvíc nové typy onkologických preparátů, a nemusí se jednat jen o tolik obávanou chemoterapii, které se část nemocných žen může již zcela vyhnout.

Dá se určit nebo existují nějaké doklady o tom, od kdy se osvěta o riziku vzniku rakoviny prsu v České republice dodržuje? Jestli si správně pamatuji, tak by tím prvním lékařem měl být gynekolog. Alespoň takhle zněly všeobecné informace v době mého mládí, tj. n přelomu let 1999 a 2000. Moje gynekoložka se mě tehdy jen zeptala, jestli se samovyšetřuji, ale nezkontrolovala mě, zda správně…

Pravidla screeningu a síť screeningových center se začala budovat před více než 20 lety, je to velká zásluha nejzkušenějších mamologů v celé ČR. Pečovat o své prsy a pravidelně se vyšetřovat by měla umět každá žena již od puberty, první, kdo by měl edukovat ženy, jsou gynekologové, se kterými se mladé ženy setkávají nejdřív a nejčastěji.

Existuje nějaká věková skupina žen, která by měla být řekněme v rámci samovyšetření prsů pozornější? Jaké jsou dnes vlastně obecně rizikové faktory nebo příčiny onemocnění?

Jistě existuje velká skupina žen, které by měly být při samovyšetření velmi pozorné, jsou to ženy s rizikovou anamnézou, tzn. s nádory prsu a vaječníků v bližší rodině, nebo výskytem mnohočetných nádorů v rodině, dále i ty, které mají nějaké autoimunitní onemocnění nebo samy již nějaké nádorové onemocnění prodělaly. Rizikových faktorů je velké množství, kromě těch geneticky daných (přítomnost onkogenní mutace) je to obecně nesprávný životní styl, pravidelné užívání většího množství alkoholu, kouření, obezita, chronický stres, ale většinou je příčina multifaktoriální a nikdo nedokáže ukázat na ten jeden rozhodující spouštěč onemocnění.

Patří mezi rizikové faktory i věk? Uvědomuji si, že v mém okolí je několik žen ve věku 70+ a jsou toho názoru, že na mamografické vyšetření a ke gynekologovi už chodit nemusí…

Věk je jako u všech onkologických onemocnění největší rizikový faktor, se vzrůstajícím věkem roste pravděpodobnost vzniku nádoru prsu, proto by i starší ženy měly chodit na prevenci, úhrada preventivního vyšetření ze zdravotního pojištění již není limitována věkem.

A jak jsou na tom mladší ženy? Tedy ty ve věku 45? Jsou zodpovědnější ke svému zdraví v této oblasti?

Mladé ženy jsou povětšinou zodpovědné, starají se o své zdraví, chtějí být v pořádku pro své rodiny a děti, většina jich také má někoho blízkého, například sousedku nebo kolegyni, které si onemocněním prošly a osobní zkušenost bývá často ten největší stimul. Mamografický screening je v České republice hrazen zdravotními pojišťovnami. Má na něj nárok každá žena od věku 45 let a vyšetření se provádí 1x za dva roky.

Přestože dnes zdravotní pojišťovny proplácí preventivní mamografické vyšetření ženám starším 45 let, objevuje se rakovina prsu i u mnohem mladších žen. Vzpomenete si na svoji nejmladší pacientku?

Doporučuji všem ženám, aby se naučily a věnovaly čas pravidelnému samovyšetření již od 15-20 let, nikdo nezná jejich tělo jako ony samy, nejdůležitější je faktor změny, nádor je vždy něco, co je v prsu nově, co tam nebylo, a když žena zaregistruje nějakou „novou“ změnu, tak by se neměla bát objednat na diagnostické vyšetření, v tomto případě se však nejedná o preventivní vyšetření a při objednání by měla svůj problém uvést. Nejsou výjimkou nemocné ženy kolem 30 let, moje nejmladší žena s nádorem prsu byla pětadvacetiletá slečna, která právě skončila vysokou školu a měla jet na dlouhou zahraniční cestu, před odjezdem se jí něco nezdálo, tak se pro jistotu nechala vyšetřit.

Jaký vliv má na případný vznik onemocnění odkládání těhotenství nebo absence kojení?

Odkládání gravidity do vyššího věku i absence kojení jsou rizikové faktory, ale jak jsem již zmínila, rizikových faktorů je dlouhá řada a nádory prsů jsou multifaktoriálně podmíněné, tzn., že rizikových faktorů se musí sejít vícero. U odložení gravidity do vyššího věku by si žena měla uvědomit i rostoucí incidenci nádorů s vyšším věkem. Bývá to i pro nás velmi emotivní, když vyšetřujeme těhotnou ženu nebo ženu s velmi malým dítětem pro podezření na zhoubný nádor prsu.

Jak probíhá vyšetření ve vašem mamocentru? Jak a na co se má žena připravit?

Na preventivní vyšetření se žena může objednat telefonicky nebo online, musí mít doporučení od svého gynekologa nebo praktického lékaře, od 45 let má nárok na vyšetření ze zdravotního pojištění jednou za 2 roky, při objednávce se zkontrolují její údaje a domluví si vhodný termín na konkrétní den a čas. S sebou si vezme výše zmíněné doporučení, pokud její lékař nezaslal elektronicky, a kartičku své pojišťovny. Dostaví se na zvolený čas a nahlásí se na recepci, vyplní dotazník s důležitými údaji k vyšetření a poté je odeslána do kabinky, kde se jí ujme radiologická asistentka a vysvětlí ji postup provedení mamografického vyšetření. Klientka po snímkování odchází a do 3 pracovních dnů je informována o výsledku krátkou SMS, zda je v pořádku nebo je potřeba doplnit ještě další vyšetření, nejčastěji sonografické.

Výsledky jsou také zaslány indikujícím lékařům a to formou, kterou preferují.  

Můžete popsat, co následuje v případě, že pacientce diagnostikujete nádor prsu?

Po vyslovení podezření na nádor z mamogramů doplňujeme sonografické vyšetření a po potvrzení změny na sonu je indikována biopsie, ta může být provedena pod sonografickou kontrolou, pod mamografem nebo i chirurgická, podle toho, jak je podezřelé místo nejlépe zobrazitelné. Biopsie je obecně odběr vzorků tkáně, které posíláme na histologické vyšetření. Histolog nám napíše, jestli se jedná o nádor, jakého typu a jeho základní parametry důležité pro onkologickou léčbu. Dále každá nově diagnostikovaná žena absolvuje tzv. multidisciplinární tým, kde se my jako diagnostici domluvíme s dalšími odborníky, mamárními chirurgy a onkology, na dalším postupu, který je zcela individuální a přesně „ušitý“ na míru konkrétní ženě, vše jí vysvětlíme, navrhneme léčbu, případně více možností léčby a ona se sama pro některou z možností rozhodne.

V jakých případech se přistupuje k odstranění prsu?

Pokud to lze, tak vždy volíme pro prs záchovnou operaci, laicky řečeno se odstraní jen malá část prsu s nádorem, k odstranění celého prsu (ablaci) se přistupuje jen v případě rozsáhlejšího nádoru na malém prsu, kde by kosmetický výsledek nebyl příznivý, potom také v případě několika ložisek na různých místech prsu (multicentricity) nebo v případě prokázané přítomnosti genetické mutace u ženy, kde se dokonce žena může rozhodnout pro odstranění obou prsů v případě vysokého procenta rizika, které může dosahovat až 80 %.

Přes jasnou prokazatelnost, že preventivní vyšetření zvyšují včasnost záchytu onemocnění rakoviny prsu, dnes ještě mnoho žen na vyšetření nechodí ze strachu, že záření z mamografu může vznik rakoviny naopak podpořit. Čím si to vysvětlujete? A co těmto ženám na jejich obavy říkáte?

Mamografie je základní metodou ke zhodnocení, zda je možná přítomnost nádorového onemocnění u žen nad 45 let, je to sice metoda založená na rtg záření, ale přínos odhalení nádoru je mnohonásobně vyšší než riziko vyplývající z rentgenového záření, dávka je při kvalitě dnešních mamografů a erudici radiologických asistentek zanedbatelná, pokud absolvujete CT vyšetření hrudníku, dnes již běžné vyšetření, dostanete zhruba 100x vyšší dávku, také na každého člověka stále působí i kosmické záření, takže rentgenovému záření se nevyhne nikdo z nás.

Vaše pracoviště patří do sítě akreditovaných screeningových center, kolik žen u vás ročně vyšetříte?

Screeningových mamografií u nás každý rok zhotovíme necelých 20 tisíc, další vyšetření jsou diagnostické mamografie u žen s problémem, kde je součástí kompletního vyšetření i sonografie, další jsou výkony – to znamená biopsie, značení tumorů před onkologickou léčbou, navigace před operací a další, samozřejmě také preventivní sonografie u mladých žen.

Během našeho povídání jste zmínila komplexnost vašich služeb. V čem tato komplexnost vlastně spočívá? Používáte ve vašem centru tzv. třetí čtení snímku umělou inteligencí?

Komplexnost našeho centra potvrzuje i to, že zde pracují i dva mamární chirurgové, se kterými úzce spolupracujeme nejenom v multidisciplinárních týmech pro ženy s již potvrzeným zhoubným nádorem, ale i v případě nutnosti chirurgické péče u nezhoubných onemocnění prsů.

Nově v našem centru budeme mít možnost čtení mamografických snímků umělou inteligencí, bude standardně využívána ve všech centrech zdravotnické skupiny EUC.

Jak se k vám ženy mohou na mamografické vyšetření objednat a jaká je u vás čekací lhůta na vyšetření?

O možnostech a průběhu objednání na preventivní vyšetření jsem již hovořila, buď telefonicky nebo online, objednací doby na screening jsou velmi krátké, zhruba do 1-2 týdnů, záleží na preferenci dne a hodiny ženou. 

Může se u vás nechat vyšetřit žena z jakékoliv části republiky nebo fungujete spádově?

Objednat se k nám může žena odkudkoli, bez ohledu na spádovost, jen je potřeba v případě screeningového vyšetření dodržet odstup od minulého vyšetření (preventivního) 2 roky a věk 45 let. Jen upozorňuji na fakt, že srovnávání nových snímků se starší dokumentací je důležité pro odhalení co nejdiskrétnějších známek eventuálního onemocnění, takže je lépe navštěvovat jedno centrum, pokud není závažnější důvod pro změnu nebo upozornit předem, abychom si mohli starší dokumentaci vyžádat. Všechna centra v tomto bez problémů spolupracují.

V jakých případech je péče hrazena ze zdravotního pojištění a v jakých případech si naopak ženy vyšetření musí uhradit?

Péče je hrazena již ve výše zmíněných případech – když se jedná o screeningovou mamografii a eventuálně další doplňující vyšetření u bezpříznakové ženy nad 45 let jednou za 2 roky, dále v případě rizikových bezpříznakových žen, které mají doporučení od svého ošetřujícího lékaře a samozřejmě žen, které přicházejí s nějakým problémem a mají doporučení od svého lékaře, zde věk nehraje roli.  Prevenci si musí samy uhradit ženy mladší 45 let, také se hradí prevence od 45 let, pokud chce žena chodit na vyšetření 1x ročně (tzv. v mezidobí), v těchto případech se může žena informovat na webu své zdravotní pojišťovny, jestli jí přispěje zpětně po provedení vyšetření v rámci benefitních programů.    

Máte náročné povolání, některým ženám musíte sdělovat nepříjemnou diagnózu. Jak „si dobíjíte baterky?“

Moje povolání je velmi náročné, ale neumím si představit, že bych dělala něco jiného, i po těch letech mě baví, naplňuje a stále přináší něco nového. Mojí relaxací je čas strávený s rodinou, zajímá mě historie a výtvarné umění, z pohybových aktivit mám ráda turistiku, kolo a sjezdové lyže.

O těchto tématech jsme se bavili i v Českém rozhlase Pardubice. Záznam celého pořadu Radio poradna s MUDr. Editou Šnáblovou si můžete poslechnout ZDE. 

Objednat se