Bronchitida – příčiny, příznaky a léčba (3)

U bronchitidy rozlišujeme akutní a chronickou formu, přičemž obě se vyznačují v podstatě neustálým kašlem a silnou produkcí hlenu. Příčiny vzniku a léčba jsou však u každé formy rozdílné.

Co je bronchitida?

Bronchitida je velmi časté respirační onemocnění dolních cest dýchacích. Jedná se konkrétně o zánět výstelky, tedy sliznice průdušek. Nejprve zde dochází ke vzniku zánětlivého edému, později se tvoří hlen (exsudát), což dále vyvolává silný kašel.

Za rozvojem bronchitidy stojí nejčastěji různé mikroorganismy, např. respirační viry, bakterie, chlamydie, plísně a kvasinky. Obtíže ale může způsobovat také vdechování dráždivých par a plynů, přičemž jistou roli hrají i jiné faktory jako je prochladnutí, suchý okolní vzduch nebo zdravotní stav pacienta. Nakažlivost u akutní formy bronchitidy je minimální; chronická bronchitida – nakažlivost v podstatě nulová.

Příčiny vzniku bronchitidy

U bronchitidy rozlišujeme akutní a chronickou formu, přičemž obě se vyznačují v podstatě neustálým kašlem asilnou produkcí hlenu. Příčiny vzniku a léčba jsou však u každé formy rozdílné.

• Akutní bronchitida – rozvíjí se náhle a zpravidla po prodělaném nachlazení, tedy po akutním infekčním zánětu horních cest dýchacích. Způsobuje ji tudíž virová či bakteriální infekce. Doba léčby je obvykle cca 7 dní, avšak při delším trvání může přejít až do chronické fáze.
• Chronická bronchitida – je definovaná jako chronický produktivní kašel trvající min. 3 měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech, kdy jsou zároveň vyloučeny jiné možné příčiny kašle. Je reakcí na některé vnější vlivy či dráždění v podobě kouření (tzv. kuřácká bronchitida), prach, znečištěné ovzduší. Případně se objevuje při opakovaných zánětech průdušek a respiračního systému.

Foto: Unsplash.com

Akutní bronchitida příznaky

Akutní zánět průdušek tedy zpravidla plynule navazuje na prodělané nachlazení a jeho původcem většinou bývá respirační virus. Prvotním projevem je silný suchý kašel, přičemž virové onemocnění často provází i zvýšená teplota a bolest za hrudní kostí, vysvětluje MUDr. Jana Vyskočilová, plicní lékařka z EUC Kliniky Plzeň

Počáteční kašel tedy bývá suchý, dráždivý a nedochází při něm k potřebnému odchodu hlenu. Po několika dnech se však mění na kašel vlhký s produkcí hlenu. Má-li nemoc bakteriálního původce, hlen je hustší a zbarvený do žluta či zelena, provází ho vyšší teploty, až horečky a celkový průběh bývá závažnější.

Inkubační doba akutní bronchitidy je 1–3 dny. Je-li včas a vhodně léčena, obvykle odezní v průběhu 7–10 dnů. V případě vážnějších infekcí to však může trvat až několik týdnů. Mezi příznaky akutní bronchitidy souhrnně patří:

• prvotní suchý kašel měnící se na vlhký,
• vykašlávání hlenů,
• bolest na hrudi,
• teplota, až horečka, případně zimnice,
• bolest v krku a ztížené dýchání,
• bolest hlavy,
• celková únava.

Chronická bronchitida příznaky

Jak již padlo, za chronickou bronchitidu je považován produktivní kašel trvající 3 měsíce a déle, a to minimálně 2 roky po sobě. Kašel bývá nejsilnější zrána, přes den pak slábne. Mezi projevy chronické bronchitidy souhrnně patří: 

• vykašlávání žlutého či zeleného hlenu,
• pocity dušnosti,
• nechutenství,
• celková únava.

Za rozvojem chronické formy stojí dlouhodobé podráždění dýchacích cest (viz výše). Sliznice je tedy silně podrážděná a citlivá, zánět se snáze šíří v těle, tudíž je léčba složitá. Není-li chronická bronchitida včas a vhodně léčena, může trvale poškodit průdušky či plíce, případně vyvolat zápal plic či chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Akutní bronchitida léčba

Bronchitida patří mezi běžná onemocnění dýchací soustavy a ve své akutní formě často pouze doprovází běžné sezónní nachlazení. U většiny případů pak stačí domácí léčba a speciální léky na bronchitidu nejsou potřeba. Obvykle stačí klid na lůžku a dostatečný příjem tekutin.

Léky na akutní bronchitidu 

Pro léčbu v prvních dnech nemoci může lékař doporučit antitusika, tedy léky tlumící suchý kašel. Při následném vlhkém kašli se pak běžně užívají mukolytika a expektorancia čili léky usnadňující vykašlávání hlenu. Při těžkém zánětu průdušek bakteriálního původu lékař leckdy předepisuje antibiotika.

Chronická bronchitida léčba

Zde hraje při diagnostice a určování vhodného způsoby léčbu důležitou roli životní styl a rodinná anamnéza. Dále je třeba znát dobu trvání obtíží a typ vykašlávaného hlenu. K vyloučení CHOPN se používá vyšetření pomocí spirometru.

Při přetrvávajících obtížích lékař často předepisuje bronchodilatační léky pro rozšíření dýchacích cest, což pacientovi usnadňuje dýchání. Při dechové nedostatečnosti se navíc podává kyslík.

Foto: Unsplash.com

Astmatická bronchitida

Průduškové astma (asthma bronchiale) je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest projevující se zvýšenou průduškovou reaktivitou. Jsou-li průdušky vystaveny vlivu rizikových faktorů, vede to k zúžení průdušek (bronchokonstrikce). Průdušky jsou následně obturované (ucpané) a mají sníženou průchodnost, což způsobují tzv. hlenové zátky.

Z toho důvodu se chronická bronchitida s astmatickými projevy vyznačuje pískoty, vrzoty, chrčením na průduškách, sevřením na hrudi, kašlem a dušností. Spouštěčem záchvatu pak může být infekce dýchacích cest, fyzická námaha, změny počasí, některé potraviny či stres. Léky na astma se nazývají antihistaminika a rozdělují se na 2 typy:

• Léky úlevové – užívají se při záchvatu, potlačují akutní obtíže, působí rychle a umí krátkodobě zamezit astmatickým projevům.
• Léky protizánětlivé – naopak nepůsobí krátkodobě, jejich účelem je dlouhodobá kontrola a prevence projevů astmatu, proto by se měly užívat na denní bázi.

Foto: Unsplash.com

Bronchitida u dětí

Častější výskyt bronchitidy je zaznamenán také u předčasně narozených a nikdy nekojených dětí. Dalším vysoce rizikovým faktorem je vystavování cigaretovému kouři. Pro vhodnou léčbu zánětu průdušek u dítěte je vždy nezbytná porada s pediatrem.

Akutní bronchitida u dětí je mnohem rizikovější než u dospělých, hlavně, pokud trpí jiným onemocněním dýchacích cest (např. astma, alergie, senná rýma…).

Spastická bronchitida u kojenců a batolat

U dětí do 6 let se často objevuje tzv. spastická či též obstruktivní bronchitida. Vyznačuje se dráždivým kašlem, dušností, teplotami a celkovou únavou. Usazený hlen v průduškách zde typicky způsobuje hvízdání při výdechu, což často znesnadňuje odlišení obstruktivní bronchitidy od astmatu. I v tomto případě je vždy nutné neprodleně vyhledat lékaře.

Bronchitida v těhotenství

Při bronchitidě s mírným průběhem není plod ohrožen. Vhodnou léčbu je však třeba konzultovat s lékařem, jelikož těhotné nemohou užívat většinu volně prodejných léků proti kašli.

Dobrou volbou jsou tedy bylinné čaje a sirupy, na snížení teploty pak léky s paracetamolem. Pokud se obtíže začnou stupňovat, je na místě znovu vyhledat lékaře, který doporučí bezpečnou léčbu. Silné záchvaty kašle v pokročilém těhotenství totiž mohou vyvolat předčasný porod.

Kdy vyhledat lékaře

Níže najdete souhrnně vypsané případy, kdy rozhodně není radno spoléhat na domácí léčbu, ale ihned vyhledat lékařskou pomoc.

• u malých dětí do 6 let,
• u astmatiků a kardiaků,
• u osob s poškozenou či oslabenou imunitou,
• u seniorů,
• během těhotenství,
• při neustupujících horečkách,
• při dušnosti,
• při opakovaných zánětech průdušek.

Nepodceňujte bronchitické příznaky

Bronchitida má zpravidla mírný průběh a léčba běžně trvá zhruba 1 týden. Opakující se zánět průdušek, neustupující, stupňující se či podezřele silné příznaky však není radno podceňovat – zanedbání léčby může vést např. k zápalu plic. Návštěvu či konzultaci s lékařem proto raději neodkládejte, zejména pak u kojenců, malých dětí, astmatiků, seniorů nebo oslabených jedinců (viz výše). Obrátit se můžete také na odborníky z kliniky EUC.

Lékaři a ordinace EUC

Často kladené otázky