Sedmá nemoc: Infekčnost, příznaky a léčba (2)

Sedmá nemoc může být ve svém úvodu u dětí zaměňována za spálu, pásový opar, impetigo nebo plané neštovice.

Co je sedmá nemoc

Sedmá dětská nemoc, syndrom ruka-noha-ústa či jen 7. nemoc je celkem mladá záležitost, která se u nás rozšířila až v 90. letech 20. století. Jedná se o enterovirové onemocnění, pro nějž je typická zejména aftózní stomatitida (afty v dutině ústní) a exantém (vyrážka) na dlaních a ploskách. Původcem sedmé nemoci jsou tedy enteroviry, zejména pak Coxsackie A16.

Infekčnost a inkubační doba sedmé nemoci

Jde o velmi infekční onemocnění, které se přenáší kapénkově nebo orofekálně, tzn. kontaktem se stolicí, slinami či hleny nemocného. Přenos se však může uskutečnit taktéž přímým kontaktem s vyrážkou postiženého, případně nepřímo, skrze kontaminované předměty.

„Sedmá dětská nemoc se nejvíce šíří v letních měsících, případně na podzim. Inkubační doba je 3 až 6 dní, přičemž nemocný je nejvíce nakažlivý v moment, kdy se objeví první puchýřky (viz níže). Stolice pacienta je posléze infekční cca další měsíc po prodělané nemoci. Nejúčinnější prevencí je tudíž přísná hygiena rukou a poctivé omývání kontaminovaných předmětů,“ popisuje MUDr. Martina Spaziererová, dětská lékařka z EUC Kliniky Kladno.

Kvůli vysoké nakažlivosti bývají často společně nemocní např. sourozenci, případně jejich rodiče atp. Děti si sedmou nemoc většinou přinesou za školky, kroužků, koupaliště nebo třeba z veřejných záchodků. Nejohroženější skupinou jsou zde kojenci a předškoláci, ale nakazit se mohou i dospívající či dospělé osoby.

Příznaky sedmé nemoci

Sedmá nemoc může být ve svém úvodu u dětí zaměňována za spálu, pásový opar, impetigo nebo plané neštovice. Pro stanovení správné diagnózy slouží zejména zhodnocení fyzických příznaků lékařem a vyšetření sérologie enterovirů.

Příznaky též mohou zkraje připomínat běžné nachlazení. Nejprve se objeví zvýšená teplota a bolest v krku. Přidružit se může též zduření lymfatických uzlin, nechutenství, bolest břicha, nevolnost či průjem. Oproti klasické viróze se však následně přidá zarudlá vyrážka na dlaních, ploskách chodidel a v okolí úst, někdy také v oblasti třísel, hýždí a paží. Později pak výsev našedlých puchýřků o velikosti 3 až 7 mm, které se následně mění v krusty a eroze s rudým lemem a taktéž mohou svědit.

Zdroj: Bigstock

Typické a nespecifické příznaky sedmé nemoci

Mezi typický příznak sedmé nemoci patří též puchýřky na sliznici dutiny ústní a na jazyku, celkově označované jako herpangina. Puchýřky se mění v bolestivé vřídky podobné aftům, což může způsobovat odmítání stravy a tekutin. Objevit se může i horečka trvající cca 2 dny. Takový stav se může protáhnout až na 10 dní, ovšem jedná se o příznaky přechodné, které cca po týdnu samovolně mizí. Mezi prvotní projevy tedy patří tyto nespecifické příznaky:

• zvýšená teplota (38 až 39 °C),
• bolest v krku,
• nechutenství a bolest břicha,
• zduřelé lymfatické uzliny,
• nevolnost, až zvracení, průjem,
• lehká apatie.

Následně se projevuje vlastní onemocnění s těmito typickými příznaky:

• exantém na dlaních a chodidlech,
• šedavé puchýřky na kůži,
• bolestivé afty v ústech i na jazyku (aftózní stomatitida),
• horečka trvající přibližně 2 dny.

Zdroj: Bigstock

Léčba sedmé nemoci

Léčba je zde pouze symptomatická, tedy se zaměřuje na léčbu aftů, snížení teploty, mírnění bolesti a svědivosti vyrážky. Důležitý je též klidový režim, dostatečný příjem tekutin a vitamínů (hlavně B a C). Je také na místě zamezit pobytu v kolektivu. Z léků a bylinek jsou vhodné následující:

• snížení teploty – antipyretika,
• tišení bolesti – paracetamol a ibuprofen, čípky (při zvracení), tablety či sirup (při průjmu),
• mírnění svědění – antihistaminika, tekutý pudr, zinková mast, studený obklad,
• léčba aftů – antiseptické přípravky s hojivým účinkem, z bylinek pak odvary z heřmánku a šalvěje.
  
  

Jelikož si v případě sedmé nemoci lidské tělo umí vytvářet protilátky jen proti kmenu, který nemoc vyvolal, může se vracet i několikrát za život. Nejčastěji se tak děje u pacientů s oslabenou imunitou.

Možné komplikace sedmé nemoci

Sedmá nemoc není příliš závažná a zvlášť děti ji obvykle dobře zvládají. V raritních případech ovšem může dojít např. k odloučení nehtů horních i dolních končetin, případně k pozůstatkům ve formě drobných jizev. Ojediněle se taktéž mohou objevit komplikace ve formě zápalu plic, zánětu mozkových blan (serózní meningitida) nebo zánětu srdečního svalu.

Zdroj: Bigstock

Sedmá nemoc u dospělých a v těhotenství

Drtivá většina pacientů jsou sice malé děti, ovšem sedmá nemoc dokáže skolit i dospělé. Průběh nemoci u starších osob bývá stejný jako u dětí, také příznaky během několika dní samovolně mizí. Může se však stát, že se symptomy projeví intenzivněji, přičemž dospělí je snášejí s většími obtížemi než děti. Proto není radno tuto nemoc podceňovat ani u dospělých a ohledně léčby se vždy raději obrátit na lékaře.

V případě sedmé nemoci během těhotenství je třeba větší obezřetnosti. Během 1. trimestru totiž může nemoc poškodit plod či dokonce vyvolat spontánní potrat. Onemocní-li těhotná nedlouho před porodem, existuje velká pravděpodobnost přenosu na miminko. Tehdy je tudíž nutné neprodleně zahájit vhodnou léčbu, aby nemoc neohrozila těhotenství ani zdraví dítěte.

Sedmá nemoc v kostce

Sedmá dětská nemoc nebo též syndrom ruka-noha-ústa je vysoce nakažlivé enterovirové onemocnění. Nejčastěji trápí kojence a děti do 5 let, většinou má mírný průběh a k úplnému uzdravení obvykle dochází za 7 až 10 dní. Komplikace se vyskytují vzácněji, zpravidla jde o neurologické záležitosti jako meningitida, encefalitida či parézy. Proti sedmé nemoci dosud neexistuje očkování a jelikož si organismus vytváří imunitu pouze na kmen, jenž nemoc vyvolal, může se toto onemocnění vracet.

V případě potíží kontaktujte ošetřujícího lékaře či pediatra, obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Pediatři z EUC

Často kladené otázky